„Náš film není kuchařkou záchrany světa, publikum má vyvádět z komfortní zóny,“ říkají autoři dokumentu o zániku civilizací

„Náš film není kuchařkou záchrany světa, publikum má vyvádět z komfortní zóny,“ říkají autoři dokumentu o zániku civilizací
Příslušník ekvádorského kmene Waorani. Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa | Bioscop
Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa
Natáčení u pyramid v Gíze. Miroslav Bárta a Petr Horký na snímku vpravo. | Bioscop
Co bylo na realizaci dokumentu, kde vystupuje desítka osobností a cestuje se po celé planetě, nejsložitější?
Miroslav Bárta: Výzev během výroby filmu byla skutečně řada. Za sebe mohu říci, že nejsložitější asi bylo sedm zákonů přeformulovat a zjednodušit tak, aby byly srozumitelné, pochopitelné a vhodné pro film. Tak, aby korespondovaly s vybranými lokacemi a příběhy. Doufám, že se to povedlo.
Petr Horký: Nezbláznit se, nezkolabovat, dovézt všechny členy štábu z každé výpravy alespoň trochu zdravé domů k rodinám. A neztratit za těch sedm let pomyslné „tykadlo” s diváky, aby lidé v sále věděli, o čem to je, co vyprávíme. Když někdo napíše, že ho film zaujal a že jde ještě jednou, anebo když mi píší lidé, že ho už teď stihli vidět dvakrát, tak se na jednu stranu moc raduji, a na druhou stranu o sobě pochybuji, jestli jsem tam těch motivů nenarval příliš. Jestli to ještě nechtělo trochu vyčesat.
Shodli jste se na tom, jak by měl film působit?
MB: Chtěli jsme a stále doufáme, že se tak stane, aby film diváky vyváděl z komfortní zóny mnohdy zajetých stereotypů, nabízel jim jiné pohledy. Ale především, aby bylo zřejmé, že osud našeho světa je jen a jen na nás, každý má možnost přiložit ruku k dílu. Někdo víc, někdo míň, ale má.
PH: Bylo to vážení na alchymistických vahách, hledání rovnováhy, abychom byli naléhaví, ale abychom nechali prostor pro vlastní úvahy diváka. Nemusí s námi souhlasit, ale ať pochopí naléhavost a diskutuje, přemýšlí.

Trailer: Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa

Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa
Naposledy jsme vedli rozhovor před dvěma roky, v době první vlny pandemie koronaviru. Vaše filmové teze byly již tenkrát jasně dané. Jak se člověk v roli tvůrce cítí, když se částečně plní něco, co ve filmu nastíní?
MB: To je otázka spíš na Petra. Za sebe mohu říci, že to, co se dnes děje, včetně konfliktu s Ruskem, jsme s kolektivem autorů popsali v publikaci Na rozhraní v roce 2016. To, že se to dnes děje, není zadostiučinění, je to depresivní, protože jsme měli šest let náskok a neudělali nic. To je smutné. No a že sedm zákonů, které také byly definovány v té době, prostě není třeba měnit ani dnes… Co na to říci.
PH: Je to zvláštní pocit, sám ještě nevím, co si s tím počít… V roce 2015 jsme si s Mirkem povídali o tom, že dřív nebo později přijde globální pandemie, že začnou slábnout antibiotika, že je špatná závislost Evropy na ruské ropě a uhlí. Snad to nebude znít jako naparování, ale nás to, co se děje, nepřekvapilo. Když začaly lockdowny, Mirek mi poslal sms: „Rychle toč, už to začalo!“ Ješita ve mně volá „Vidíte? Nekecáme!” Pesimista ve mně volá: „A kruci, kdybychom se radši pletli.“ Odpovědný kus mé osobnosti uklidňuje, že je dobře, že jsme tím filmem formulovali, co jsme ve světě viděli, jak si vysvětlujeme příčiny toho, co se děje.
Zodpovědnost, uvědomění si reality je na každém člověku. Jak by měl ale reagovat v situaci, kdy se zároveň řeší lokální a globální témata? Kde tedy takzvaně začít onu změnu k lepší budoucnosti?
MB: V mnoha ohledech náš mikrosvět odráží fungování velkého světa a naopak. Nemá moc smyslu při hledání odpovědí po podstatě fungování světa soustředit se pouze na jeden z těchto dvou aspektů. Jsou nutné oba. K té budoucnosti – ta nastává právě teď! Současná krize je jako ostatně každá krize ozdravná v tom, že ukazuje, co již nefunguje, a naznačuje, jak to dělat lépe. Tak bychom ji neměli promarnit, když už jsme se odmítli na ni aspoň nějak připravit nebo ji zmírnit. Vzestupy a pády, vrcholy a údolí jsou od sebe neoddělitelné. Nemůžeme jen neustále růst. Této chybné myšlenky se dopustily všechny civilizace před námi. Nicméně, a to je poslední, co v této souvislosti považuji za důležité sdělit, je, že právě v krizích se rodí silný pozitivní leadership a nové technologické inovace. Věřím, že ani tentokrát to nebude jinak.
PH: Dodal bych snad dva momenty: Bacha, v krizích se rodí i špatný leadership, Hitler byl taky (všeho)schopný „vůdce“. Pozor na to, komu nasloucháme. Druhá věc – neexistuje soupis pravidel, která si odškrtáme, splníme a všechno bude v pohodě. Neexistuje například návod na dobré vztahy, fungující rodinu. Kdybychom sepsali, jak přesně se chovají členové nějaké rodiny a přesně to po nich opakovali, nebudeme se mít stejně dobře. Podobné to je i s celou civilizací. Proto náš film nenabízí pokyny, nějakou „kuchařku záchrany světa“. Cesta začíná v tom, co najdeme každý v sobě. Blbě se to poslouchá a pro někoho to může být banální. Ale ono to je naopak to nejtěžší a nejdůležitější.
Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa
Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa | Bioscop
V dokumentu se řeší fakt, že zdroje jsou klíčem k budoucnosti. Jak jste zdroje řešili vy během natáčení v ekvádorském pralese? V jednom ze záběrů jsem viděl generátor, který jste využili k napájení televize. Ten byl váš?
MB: Generátor byl místních obyvatel vesnice Bameno. I na něm je jasně vidět, co to znamená nemít či mít zdroje energie. Bez generátoru máte v noci tmu, nepustíte televizi. Dnešní doba nás učí si zdrojů opět vážit. A není až tak samozřejmé, že v blízké budoucnosti jich bude tolik, kolik chceme, a už vůbec ne za velice nízké ceny.
PH: V rámci peněz, které jsme jim dali za natáčení, byla i dohoda o možnosti dobíjet. Na všech těchto cestách je cenné, že člověk si sám vyzkouší, jaké zdroje vlastně ani nepotřebuje, a jaké jsou naopak nezbytné.
Vy jste domorodému kmeni za natáčení platili?
PH: Když jsem řešil natáčení s indiánským kmenem, hledal jsem místo, kde bych i sám před sebou omluvil, že k nim jako představitelé civilizace jedeme. Zhruba před deseti lety jsem z tohoto důvodu přerušil jeden projekt ve Venezuele, abych uchoval nedotčená a nezmapovaná místa. Pro film jsem tedy hledal kmen, který už je zasažený a ovlivněný natolik, že by jim naše návštěva mohla pomoci. Tak přišla volba na Waorani, kteří v době natáčení byli právě v kulminačním bodě vlastního konce. Za natáčení si sami řekli docela horentní sumu, ale já jsem věděl, že si za to mohou dovolit zaplatit právníky, nakoupit léky, případně třeba zaplatit let do civilizace, pokud potřebují nějakou naléhavou lékařskou péči. No a součástí tohoto rozpočtu byla z jejich strany i možnost občasného využití jejich generátoru pro dobíjení naší filmařské techniky.
Jane Goodall, Miroslav Bárta, Petr Horký
Jane Goodall, Miroslav Bárta a Petr Horký | civilizace-film.cz
Ve filmu zpovídáte řadu lidí. Spojuje je nějaká společná myšlenka, smysl, vůle? Jsou někteří z nich cynici podobní chirurgům či patologům?
MB: Co je spojuje, je určitě víra v to pozitivní v každém z nás, v to, že tento svět má smysl a stojí za to ho budovat bez ohledu na ty, kteří se rozhodli jen zvyšovat chaos tím, co dělají a jak o světě uvažují. Svět je krásné místo k žití.
PH: Paní Jane Goodall mi v jednom našem povídání řekla: „Ano, mám vážné obavy, kam se svět řítí, ale přece nesložím ruce do klína a nebudu čekat? A tak cestuji, přednáším, nabádám lidi, aby jednali odpovědně.“ Nikdo z těch lidí nebyl pesimista, nikdo nebyl cynik. Naopak mají obdivuhodnou vůli vstát, zkusit, co se nepovede, a udělat to znovu.
Jaká byla kritéria pro to, kdo ve filmu vystoupí? Odřekl vám někdo účast?
MB: Osobnosti ve filmu byly pečlivě vybírány, aby měly legitimitu, osobní integritu, aby dokázaly zaujmout, aby měly pozitivní pohled na svět. Řada osob byla bohužel nedosažitelná – papež, Elon Musk a další.
PH: Rovnou navážu. Měli jsme domluvené natáčení s Michailem Gorbačovem, ale ten těsně před příjezdem kvůli zdraví cestu do České republiky zrušil. Lech Walesa, chlap, co založil v Polsku hnutí Solidarita a začal nabourávat komunistický blok, vlastně zahájil kolaps „komunistického kriminálu národů“, už potvrdil natáčení, ale kvůli lékařům náhle zcela odešel z veřejného prostoru. Nepodařilo se mi kontaktovat Baracka Obamu. Ale to je prostě život. Spousta úžasných osobností se naproti tomu povedla! Jane Goodall, A. C. Clarke, Thor Heyerdahl, Deepak Chopra, Zahi Hawass, Eugen Cernan, Scilla Elworthy, John Perkins
Jaké s filmem máte plány? Co si od něj slibujete?
MB: Oba se s Petrem snažíme, jak to je možné, vystupovat v souvislosti s promítáním filmu na besedách a podobně. Hodně věříme i zahraniční distribuci filmu. Možná více než domácí, pokud mluvím za sebe.
PH: Film je pro každé oči, uši, duše a srdce, které jsou ochotné debatovat, diskutovat.

Kinolog: Co je nejhorší na seriálovém Pánovi prstenů? Jeff Sauron Bezos

Služba Prime Video, která patří Amazonu, přišla s nejdražším fantasy seriálem všech dob, jenž je dokonce ještě dražší než původní Pán prstenů. První ohlasy jsou natolik rozporuplné, že se této záhadě podíváme na zoubek.