Scenárista Zrádců o organizovaném zločinu s drogami, nevinných obětech a popelářích

Viktor Tauš, producent a jeden z režisérů Zrádců, o vás mluví jako o archeologovi, protože prý dokážete dokonale prozkoumat svět, v němž se děj odehrává. Jaký byl průzkum na Zrádce?
Rád píšu o světech, které vůbec neznám a v nichž se normálně nepohybuji – snažím se o nich zjistit všechno. Člověk může mít za sebou dlouhou řadu podobných rešerší, ale vždycky je to zcela nové objevování – něco jako výlet do cizí země, kde na začátku nerozumíte ani jejich řeči. Konkrétně tahle
práce byla specifická opravdu velkým množstvím setkání a schůzek s lidmi, kterých se drogy nějakým způsobem dotýkají.

Co všechno bylo třeba zmapovat a nakolik bylo náročné proniknout do zákulisí vietnamské drogové mafie?
Na rešerše jsem šel z různých stran. Od odborné literatury, současné legislativy, prodeje drog přes internet a dealery, kteří takto podnikají, přes fungování vietnamské komunity a toho, jak se mohlo stát, že ovládli velkou část trhu s pervitinem, až po schůzky s policajty z protidrogového.

Kdo vám s průzkumem nejvíce pomohl a jak?
Nejdůležitější osobou pro Zrádce byl autor původního námětu Jiří Vacek, který mi zprostředkoval kontakty v Národní protidrogové centrále. Potom mi velmi pomohl ředitel protidrogovky gen. Jakub Frydrych. A i když to bude znít paradoxně, právě z jeho úst zazněly úvodní věty naší TV série: „Drogy nejsou žádný zločin. Drogy nemají žádné nevinné oběti, které je třeba pomstít.“ Právě díky němu jsme dokázali postavit téma Zrádců. I když tato věta byla myšlena samozřejmě v jiném kontextu, než jak ji říká náš hlavní hrdina David. Obětí totiž neustále přibývá a opravdu málokdo je v tom nevinně.

Byl jste na natáčení? Je vaše představa příběhu o mnoho odlišná než jak ji vedl Viktor Tauš?
Ještě nikdy jsem nezažil tak intenzivní přípravy na realizaci jako právě s Viktorem Taušem. Seděli jsme celé dny nad scénářem i s herci a poctivě zkoušeli. Chtěli jsme, aby s tvarem byli spokojeni všichni. Od začátku bylo jasné, že Viktor nenatáčí slovo po slově jako je v textu scénáře, ale má
vlastní jasný vizuální jazyk, interpretuje ho a nechává hercům na place jistou volnost s jasným záměrem, aby z nich a ze scén dostal co nejvíce. Výsledkem jsem nadšený, a kdybych nebyl, tak bych ho zažaloval.

Co vás nejvíce při rešerších překvapilo?
Nenapadlo mne, nakolik nevděčná je práce policajta na protidrogovce. Opět použiju slova gen. Frydrycha, která jsou i ve scénáři: „Jsme jako popeláři. V úterý a ve čtvrtek vyvezeme smetí a víme, že za týden tam bude znovu další.“ Udržet si motivaci v boji, který nebere konce a riskovat při tom
každý den krk je obdivuhodné.

Jak funguje drogový byznys v České republice?
Pokud chcete dnes pochopit fungování organizovaného zločinu s drogami v Evropě, musíte znát dva nové, silné hráče. Jedním z nich je vietnamská mafie usazená ve střední Evropě, speciálně pak v České republice. Vietnamci se usídlili ve střední Evropě ještě během komunismu v rámci výměny mezi socialistickými zeměmi a dodnes je mezi nimi a domovinou silné propojení. Posledních deset let, i za podpory vlády Vietnamu, se z části vietnamských podnikatelů stali důležití výrobci a distributoři marihuany a pervitinu. V samotném Česku ovládají dvě třetiny trhu a jejich výrobky zaplavují trh v celé západní Evropě. Jejich struktury jsou decentralizované a zavřít pár významných varen neznamená nic - hned se objeví další, stejně tak dobře financované jako ty předchozí. Druhým novým a silným hráčem je internet - speciálně dark web. Koupit pervitin přes web je dnes jen o trochu komplikovanější, než koupit přes internet ledničku. A drogy vám domů přiveze váš pošťák, stejně jako kteroukoliv jinou zásilku.