Dagmar Havlová: "Po hodně dlouhé době jsem se smála od začátku do konce"

Iniciativní. To je přesné. Jirka Havelka mi nabízel jinou roli, ale já jsem měla chuť si v lehké karikatuře vyhrát s paní Horvátovou, která mi připomínala jednu osůbku. Lehce nic nechápající a přitom do všeho strkající nos.

Jaká byla Vaše reakce po přečtení scénáře a nechala jste se pro tuto roli Jiřím Havelkou přemlouvat?

Poprvé po hodně dlouhé době jsem se smála od začátku do konce. A poprvé po dlouhé době jsem se rozhodla okamžitě nabídku přijmout.

Poté, co jsme se domluvili, že spolu budeme spolupracovat, jsem představení viděla a celou dobu jsem se velmi bavila. Paní Horvátová v mém podání je ovšem jiná.

Osobní zkušenost nemám. Škoda, mohla jsem mou Horvátovou obohatit, ale i tak byl scénář Jirky Havelky velmi autentický.

S Jirkou Lábusem, jsem jistý čas tvořila všemožné dvojice v mnoha filmech. Z ostatních jsem znala jen mou kamarádku Terezku, nyní Ramba, která vyzrála ve skvělou všestrannou herečku. S Pavlou Tomicovou, jsem se potkala v Morávkově Višňovém sadu na jevišti Divadla na Vinohradech, kde jsem hrála Ljubu Raněvskou a ona mou adoptovanou dceru Varju. S ostatními jsem se osobně či profesně teprve potkávala. Cítila jsem z jejich strany jistý ostych, který rychle vyvanul, protože ho překlenula sranda, která při natáčení vznikala. Musím, se přiznat, že jsem na své mladé kolegy byla hrdá. Jsou moc dobří. Všichni.

Měli jsme několik zkoušek, abychom alespoň z části poznali charaktery svých postav a seznámili se. Celý film jsme natočily za osm dnů! Málokterý záběr se jel vícekrát než dvakrát. Režisér a celý štáb byl naprosto připravený a fungoval jako hodinky. Byla to nádherná souhra všech složek od rekvizitáře, kostýmní výtvarnice, maskéry, kameramana až po herce. Měli jsme k sobě důvěru a na place bylo cítit souznění, které se málokdy vidí. S mnohými jsme se stali přáteli.

Jirka je nesmírně vzdělaný, citlivý a všestranně talentovaný introvert. Jeho rozhled mě fascinuje. Neexistuje snad téma, o kterém by se s ním nedalo hovořit. Navíc je i dobrý herec a divadelní režisér, jsem jeho velký fanda.

Na Vlastníky. Myslím, že to bude zážitek a velká sranda. Těším se i já.

Po 40 letech jsem opustila trvalé angažmá v Divadle na Vinohradech a chci tam být jen jako host. V představení Lev v zimě v režii Jana Buriana hraji královnu Eleonoru po boku Tomáše Töpfera jako krále Jindřicha. A v představení Návštěva staré dámy ztvárňuji miliardářku Kláru Zachanassianovou, která se přijde pomstít muži, který ji zradil. Kostelničku v Její pastorkyni hraju už čtyři sezony. Na příští rok připravuji na jiné scéně roli, o které léta přemýšlím, že bych si ji ještě zahrála. Nebudu však, o ní mluvit, dokud nejsou podepsané smlouvy. Jinak se mé herecké plány budou odvíjet podle nabídek, které dostávám.

Nejlepší komedie let 2001 - 2010?