Jiří Mádl: "Rejpat do věcí je návykové jak droga."

Petr Svoboda je trochu naivní, nebo spíše příliš čestný policista. Rozuměl jste mu?
On je to spíš takový spravedlivý psychopat, protože jeho touha „rejpat“ do věcí je pro něj návyková jak droga. Ono je jedno, kde to dělá. Kdyby dělal na MHD, tak by hledal nekalosti tam. Tím, že je u policie, hraje tu nejvyšší hru.

Potkal jste se před natáčením s nějakým policistou, abyste získal nějaké detaily pro ztvárnění své role?
Těžko říct. Ta postava jedná v různých scénách dost odlišně. Myslím, že jedinou jeho vlastností, která je tam pořád, je opravdu ta chorobná touha po spravedlnosti. Potkal jsem se přímo s předobrazem pro postavu Petra. Ale to je takový milý komunikativní člověk. Postava, kterou jsem hrál, někdy nemluví vůbec, někdy moc.

Sever nabízí pohled tam, kam běžný člověk nevidí. Čím to může být pro diváka atraktivní?
Nejatraktivnější jsou pro diváka podle mě ty kauzy, které se skutečně staly a najednou jsou tu zahrnuté do jednoho komplexního případu boje malého člověka s institucí.

Při natáčení jste prozradil, že role policisty má dvě roviny. První procedurální, kde se vyšetřuje, a druhou psychologickou. V čem jsou pro vás z pozice herce odlišné?
Ty procedurální se hrají těžko. Člověk musí být přesný a zároveň trochu bez emocí. Ty psychologické části jsem měl radši.