Veronika Khek Kubařová: "Sama na sebe nahlídnout úplně neumím."

Jak se liší seriálová Veronika Khek Kubařová od té skutečné?
Seriálová Veronika je takové moje já před třemi lety v divadle. Do charakteristiky bych se nerada pouštěla, protože sama na sebe nahlídnout úplně neumím.

V seriálu hrajete sama sebe, ale kdybyste si musela vybrat někoho ze svých kolegů, koho byste si ráda zahrála?
Asi pana Krobota, protože toho moc nenamluví a má obrovskou autoritu.

Dejvické divadlo je fenomén. Asi se vás neustále v rozhovorech ptají, čím to je. Znáte odpověď?
Ano, máte pravdu, ptají se mě často. Myslím, že fenomén je fenoménem právě proto, že je těžko uchopitelný a vysvětlitelný. Prostě je to dobrá chemická sloučenina, která se dala dohromady ve správnou dobu a na správném místě. Jsou to chytří a zajímaví lidé s originálním smyslem pro humor a to snad diváky baví.

Vybavíte si moment, kdy jste poprvé slyšela od Miroslava Krobota a Ondřeje Hübla, že chystají televizní seriál o Dejvickém divadle? Jaká byla vaše reakce?
Myslím, že s tím přišel Ivan, že mu Ondra poslal povídku, kterou pak společně s panem Krobotem rozvinuli, a vznikl seriál. Mně se to líbilo. Sice spolu hrajeme skoro každý večer, ale před kamerou jsme společně ještě nebyli. Nebo tedy já se všemi nebyla, protože jsem nebyla v angažmá, když se točila Čtvrtá hvězda. Takže mně se ten nápad líbil. Jen mi přišlo citlivé, co všechno z našich interních zážitků zveřejňovat a dělat z toho veřejnou legraci. To se ale myslím podařilo vybalancovat.

Byly v něčem rozdílné zkoušky na natáčení seriálu oproti tomu, kdy zkoušíte divadelní představení?
Jak se to vezme. Ano a ne. Sranda, výbuchy smíchu, napomínání, drbání, nepozornost, zároveň koncentrace, to je přítomno na všech zkouškách a je jedno, jestli je to zkouška na představení, nebo na natáčení.

Co by bylo opravdovou zkázou Dejvického divadla?
Kdyby si začalo myslet, že je nejlepší na světě.