Tomáš Vorel relaxuje s kamerou. „Režisér Vorel na place není. Na place je jen Vorel kameraman.“

Pracujete na novém filmu Instalatér z Tuchlovic. Máte už dotočeno?
Ano, už je dotočeno. Ale není dofinancováno. Třikrát jsem žádal o grant na Státním fondu kinematografie a třikrát jsem nedostal. Nelíbilo se jim herecké obsazení.

Postava hrdiny je inspirována skutečným instalatérem, který jako kdyby se vyloupl z minulého století. Co všechno vám doma opravil?
Opravil mi ve studiu umyvadlo. Známá mi ho doporučila. Ale že prý nemá auto, takže si ho musím do Prahy přivézt z Tuchlovic. Tak jsem ho přivezl, on opravoval, přitom si něco mumlal, pak jsem ho opil vodkou a on se rozpovídal o svém životě - co, kde, kdy zažil. Pak mi v Tuchlovicích ukázal svůj domek a svou dílnu, kde má všechno možné a nemožné. Tam jsem se rozhodl, že o něm napíšu scénář a natočím film…

Jak se podle vás Jakub Kohák zhostil své první velké filmové role?
Já Koháka obsadil už do Vejšky, do role profesora UMPRUM. A zaujal mě, jak hrál citlivě a neokázale. A při psaní Instalatéra jsem si představoval od začátku Koháka. Samozřejmě jsme s ním udělali herecké zkoušky. A Kohák přesvědčil, že je to role přesně pro něho. Jeho první hlavní a vážná role.

Film vzdává hold poctivým řemeslníkům. Jak jste na tom vy – báječný muž s klikou?
Ano, film vzdává tento hold, ale zároveň ukazuje, že "s poctivostí nikam nedojdeš", že skončíš v bídě a zapomnění. Zejména v tomhle státě. Já se už druhý rok snažím Instalatéra zafinancovat a nedaří se mi to. Asi proto, že jsem ještě nikomu nedal úplatek a u nikoho jsem nelobboval...

Na YouTube jste mimo jiné uvolnil film Gympl. Za 7 měsíců jej zhlédlo přes 1 milión lidí. Je to cesta, jak k filmu přitáhnout publikum. Kolik z toho ale utržíte za reklamu? Nejsou to pouze drobné?
Je to paradoxní. Film Gympl "zadarmo" na YouTube nyní vydělává producentům na reklamě více, než prodejem DVDéček a iTunes a VoD dohromady. YouTube navíc jako jediný portál na světě ctí autorský zákon a umožňuje producentům blokovat a mazat pirátské kopie svých filmů. YouTube dokonce umožňuje nahrávat vaše videa ve 4K! Takže váš film je k dispozici v té nejvyšší kvalitě kdykoliv, kdekoliv a zadarmo! Proč by si to někdo stahoval z Ulož.to? Ukradené a v mizerné kvalitě? Po zveřejnění Gymplu na YouTube téměř zmizely Gymply na všech pirátských úložištích...

Počínaje filmem Cesta do lesa si filmy nejen produkujete, píšete, režírujete, ale i natáčíte. Kdy jste se nadchl pro kameru?
Já jsem přece začínal jako kameraman. V deseti letech jsem si půjčil od matky 8mm kameru Admira, natahovací na péro. A touto kamerou jsem točil první rodinné záběry. Teprve na gymplu, když jsem objevil Sklepáky, jsem začal něco psát a režírovat. A ty první amatérské filmy jsem si točil také jako kameraman. Na FAMU mě pak naučili, že každý režisér musí mít svého kameramana. Takže první celovečerní filmy jsem točil s profesionálními kameramany: Roman Pavlíček, Martin Duba, Marek Jícha… Ale se všemi jsem se pořád hádal a měl svůj vlastní pohled na kompozice a pohyby kamery. Takže se všemi jsem se nakonec rozešel. Jako kameraman jsem nejdříve natočil celovečerní dokument Z města cesta. A tak mě to s kamerou bavilo, že jsem se rozhodl stát se kameramanem svých dalších filmů: Cesta do lesa, Vejška a Instalatér z Tuchlovic. Obloukem jsem se vrátil tam, kde jsem začal...

Není těch vašich funkcí při natáčení už příliš?
Kameraman s režisérem se ve mně doplňují. Tím, že švenkuji a jezdím s kamerou, tím si uvolním hlavu od stresu režírování. Kamera je fyzická práce a to mě relaxuje. Sedět v režisérském křesílku a dirigovat herce mě stresuje a nenaplňuje. Ale důležitá věc: s herci před natáčením filmu čtrnáct dní zkouším ve zkušebně. A při natáčení se jim už příliš nevěnuji, nechám je být, důvěřuji jim...
A co se týká schizofrenie režisér-producent, tak tohle spojení bych si rád odpustil. Ale zatím jsem nenašel producenta, který by sehnal peníze na celý film. Všichni umí jen utrácet. Takže producenta si dělám proto, že nikdo takovej se zatím nenašel. Kdybyste o někom věděli…

Při natáčení Instalatéra z Tuchlovic jste využil kamerový systém DollyCrane. Můžete popsat jeho výhody?
Já mám rád kameru v pohybu. V Cestě do lesa jsem točil skoro všechny záběry z jeřábu zvaného Pixi. Dá se nastavit od jednoho až do dvanácti metrů, takže se kamera stále vznáší a dělá veliké nadhledy. Ve Vejšce jsme zase používali samé koleje a slidery, takže všechny záběry jsou takové klouzavé.

Tady na Instalatérovi jsem chtěl také pohyb, ale neměl jsem peníze na kolejnice a na velké jeřáby a gripáky. A objevil jsem DollyCrane. Ten umí všechno dohromady. Dá se postavit jako slider, dá se postavit jako věž i jako malý jeřábek. Zvládnou to dva asistenti kamery za deset minut. Rozsah pohybu DollyCrane není tak rozmáchlý jako u klasické jízdy nebo jeřábů, ale na komorní příběh vesnického instalatéra to bylo přesně ono. Točilo se na zahradě, v dílně, v koupelnách a kuchyních. Z DollyCrane jsme natočili přes 100 záběru. Je to zařízení ideální pro malé filmy a pro lehké kamery do 15 kg.

Jak je producent Vorel spokojen s prací režiséra Vorla?
Jako producent jsem chtěl režiséra Vorla několikrát vyhodit a zavolat Svěráka, aby mi to dotočil, protože bydlí v Bráníku kousek ode mne. Vorel totiž strašně zdržuje a vymýšlí nesmyslné detaily. Je schopen přerovnávat věci v záběru celou hodinu, kvůli nějaké obrazové estetice. A herci jsou z toho na infarkt a štáb ho má za blázna.

Není režisér Vorel na kameramana Vorla příliš náročný?
Jak jsem už řekl, režisér Vorel na place není. Jeho práce s herci skončila ve zkušebně. Na place je jen Vorel kameraman.

Blíží se konec roku 2015. Jak byste jej z pozice filmaře okomentoval?
Bez podpory státu nemůže český film existovat. Český producent nedokáže film zafinancovat bez Státního fondu kinematografie. Nebo musí prošpikovat všechny záběry nechutným "prodaktplejsmentem" a své dílo zcela znehodnotit. A to já dělat nebudu, to já nedokážu. Takže musím čekat na zázrak, že se najde osvícený mecenáš, který nám Instalatéra dofinancuje. A my ho budeme moci v klidu dodělat a poslat do kin…