Recenze: Lepší teď než nikdy aneb Michael Douglas jede na autopilota a je nejlepší

Situace se katalyzuje, když se na scéně objeví Douglasův dospělý syn se svou desetiletou dcerou (tedy Douglasovou vnučkou). Syn má nastoupit do vězení, matka se ztratila bůhvíkde a Douglas je tudíž donucen se o děvčátko nějakou dobu postarat. Zprvu je mu to proti srsti, ale postupně samozřejmě začne jeho srdce roztávat...

Mile mě překvapil Michael Douglas, který - i když jede víceméně na autopilota - je na filmu to zdaleka nejlepší. I když jeho postava dost připomíná Nicholsonovu postavu z Lepší už to nebude (1997), jeho okázalé fuckování všech a všeho je místy docela zábavné.

Naopak postava Diane Keatonové je nejen blbě napsaná, ale především špatně obsazená. Ne že by Keatonová byla špatná herečka / zpěvačka, ale ani na sekundu jsem jí nevěřil, že by si mohla vydělávat pár mrzkých dolarů jako barová zpěvačka. Vypadá spíš jako bohatá podnikatelka na penzi.

A ve chvíli, kdy se na scéně objeví loštomiloušká desetiletá holčička, začíná solidní emocionální vydírání (Douglase i diváků) jako podle kopíráku.

Nejvíce mě ale překvapilo (nemile), že Rob Reiner, režisér takových nadčasových a svěžích věcí, jako Princezna nevěsta (1987), Spinal Tap nebo Když Harry potkal Sally (1989), natočil film, jehož režie je v lepších okamžicích rutinní a nenápaditá...

Ačkoliv je tento film propagován jako komedie, většina je ho dost smutná. Hlavní hrdina je opravdu zlý a zákeřný člověk a zneužívá ostatní, většinou bezbranné lidi, tím nejhorším způsobem. Jeho proměna v trochu lepší lidskou bytost pak vypadá velmi neuvěřitelně - především chybí nějaký dějový impuls, který by ho dostatečně silně popostrčil k tak zásadní změně.

Aby byl film odlehčenější, občas se v něm objeví humorná hláška nebo někdo vtipně upadne (ale je to opravdu dost zřídka). A občas to působí VELMI křečovitě. Třeba když se spolu hlavní hrdinové víceméně omylem vyspí (což samozřejmě na plátně nevidíme - naštěstí) a pak jsou z toho oba nervózní, mělo to asi být vtipné, ale dělalo se mi z toho spíš šoufl.

A i když je scénář vrcholem neoriginality, stejně je nám každý ten nezbytný a

předvídatelný zvrat cpán "na plné koule", jako kdyby tvůrci vůbec neznali míru. Takže nejen, že se nakonec Douglas rozhodne vyjevit své city Keatonové, ale film neskončí v okamžiku, kdy vkročí do dveří restaurace, kde Keatonová zpívá - musíme i vidět, jak jí ty city vyjevuje, a pak ještě závěr "o pár týdnů později", kdy jsou všichni totálně happy. Je to takové "citové porno", především pro starší diváky.

Nejzajímavější pro mě bylo, jak moc se Michael Douglas na stará kolena začíná podobat svému otci cca před 20 lety. Ještě zajímavější bylo, když jsem zjistil, že jeho otec stále žije!!!

Hodnocení: 40%