Recenze: Bony a klid 2 - MichaelBayovský střih, supr hudba, kvalitní herci a product placement k smíchu

Začátek se dlouho odkládal, pak přišli hosté, moderátor oslovoval Ondřeje Soukupa "Františku", křtilo se CD, zpívalo se a konečně začal film. A...

A bavil jsem se nakonec podstatně lépe, než jsem očekával! Ale žádá si to podrobné vysvětlení.

Martin (Jakub Prachař, zajíc z Křídel vánoc) je nezaměstnaný venkovský knihovník, který se snaží najít v Praze práci, až nakonec skončí jako poskok ex-veksláka Bínyho (Roman Skamene). Poté co úspěšně hlídá při pár vykrádačkách, povýší a začne i s Bínym pracovat na veřejných záchodcích, a nakonec to dotáhnou až k ex-vekslákovi Richardovi (Josef Nedorost), nyní starostovi, který zručně zneužívá evropské dotace a chystá nový megapodvod, zatímco jeho manželka provozuje luxusní zámeček s maskovaným nevěstincem a vede tichou válku s Richardovou milenkou - tedy pokud jsem to dobře pochopil.

A je docela možné, že jsem to dobře nepochopil, protože Bony a klid 2 (2014) patří k těm filmům, nad jejichž nuancemi není záhodno příliš přemýšlet.

Například proč tam asi asi ve třech scénách je ta žena s obrovskými zrůdnými prsy, jménem Pamela? Vypadá jako kdyby měla mít ve filmu nějaký účel, ale nepodařilo se mi ho odhalit (kromě těch prsou, samozřejmě). Asi je tam prostě proto, že Pamela Andersonová má také velká prsa (ale ne tak velká jako tahle dáma).

Nové Bony a klid napsal a režíroval stejný Vít Olmer, který natočil před čtvrt stoletím první díl. Jejich děj je podobnou snůškou debility a prvoplánovité nenávisti na všechny strany, jako Ulovit miliardáře (2009), Dědictví 2 (2014) a několik dalších podobných českých výtvorů, na které se mi nechce vzpomínat.

Zápletka je zcela odtržen od reality a film se odehrává v jakési alternativní současnosti, ve které například poznáte elitní hackery a bojovníky proti establishmentu podle toho, že se radostně projíždějí v drahém terénním autě s maskami Anonymous na obličejích a jako maximální akt rebelství jim připadá "nahackovat webovky města". Pokud toto vymyslel Vít Olmer, bral bych to jako důkaz jeho senility a totálního odtržení od současné reality. Pokud to vymyslel někdo jiný, mladší, pak bych to bral jako docela sofistikovaný humor. Která z možností je pravdivá? Bylo by asi zajímavé to zjistit, ale i když to nevím, radost z filmu mi to nezkatí.

Děj mi přišel fajn, protože byl nepředvídatelný a dadaistický, ale přitom celkem přehledný - a je mi víceméně fuk, do jaké míry to byl záměr a do jaké totální fail.

- Naprosto zběsilý MichaelBayovský střih se zpomalením, zrychlováním, flashbacky (spousta záběrů z prvních Bonů a klidu), burácivými zvukovými efekty atd... Zrak i sluch z toho přechází a zahání to nudu.
Suprová hudba a nové songy především od Ondřeje Soukupa, se zpěvem/rapem v neznámých jazycích, která asi většinou mají být angličtina. Při těch jsem zažíval podobný pocit extatický retropocit, jako při soundtracku z Far Cry: Blood Dragon.

- Bez legrace kvalitní herecké výkony, díky kterým vtipy f

ungují a především Roman Skamene dokáže i nejdementnější hlášky podat způsobem, kterému jsem se aspoň pousmál (samozřejmě nevím, nakolik to hrál a nakolik je doopravdy zdevastovaný). Velmi špatná je pouze Miss ČR, která hraje Richardovu dceru a asi po třech větách, prohozených s vyoraným Martinem, s ním začne z nějakého důvodu souložit, aby se ve filmu mohl svléknout i někdo, komu je pod 30.

Jinak především stará garda (přes půl tuctu herců z prvního filmu) zvládá své debilní repliky bez větších trapností a zábavněji, než jsem očekával. Dokonce i Jan Potměšil, který se ve filmu objeví v nezanedbatelné roli (i když rozhodně ne v hlavní) to zvládl mnohem stylověji, než jsem se odvážil doufat. V tom se musí nějak odrážet i schopnost Víta Olmera, který zřejmě stále nerezignoval na základy filmařského řemesla (narozdíl třeba od Zdeňka Trošky).

- I když je děj filmu dadaistický, velmi jsem ocenil skutečnost, že je téměř v každou chvíli jasné, kdo je proti komu, kdo je klaďas a kdo záporák. Základní dějová kostra je jasná a přehledná, jen to, co je na ní nalepeno, je z jiného světa.

A ještě možná stojí za zmínku brutální a zcela všudypřítomný product placement, kdy například v několika různých bytech vidíme na stole velkou flašky limonády XY a vedle ní pro jistotu malou flašku téže limonády. Smál jsem se několikrát.

Upřímně napíšu, že kdyby za mnou producent Babovřesk a Hranařů (2011) přišel s nabídkou, abych pro něj natočil Bony a klid 2, tak bych se snažil natočit to nějak takhle. Ano, takhle by se měly točit filmy pro nejširší masy, bez jakýchkoliv ambicí.

Bony a klid 2 jsou pro českou politickou satiru tím, čím je Bessonovo Doupě (2014) pro akční filmy. Schválně, jestli to použijí jako citát na přebal DVD...