Recenze: Charismatický Liam Neeson si v NON-STOP upevňuje pozici akční jistoty
Bill Marks (Liam Neeson) nemá daleko ke zhroucení. Posledním záchytným bodem v jeho životě je práce leteckého šerifa. A i tam má namále, neboť nerespektuje pravidla. Práci nicméně vždy odvede. Tentokrát to ale bude jiné a kostlivci ze skříně na něj nejen vypadnou, ale doslova proti němu s bojovným pokřikem vyrazí. Na palubu stejného letounu nasedl terorista s pečlivě postaveným plánem – pokud nedostane 150 milionů dolarů, popraví každých dvacet minut jedno rukojmí. Bill si nemůže být jistý, komu na palubě letadla věřit.A čas nebezpečně rychle utíká.
Před třemi lety společně režisér Jaume Collet-Serra a Liam Neeson natočili thriller Neznámý, který se setkal se slušným ohlasem publika. Šlo o první vlašťovku po 96 hodinách a diváci byli zvědaví, zda i tentokrát charismatický herec zlomí nějaká ta zápěstí. Naproti všem očekáváním byla nakonec tato složka, snad i jako útliba fanouškům, využita jen na konci filmu. Do tří čtvrtin šlo o poctivý a značně zamotaný thriller, jenž pozvolna odhaloval karty a dělal to natolik rafinovaně, že by bezpečně udržel i pozornost insomniaka. Samotné rozuzlení bylo bohužel ze slabšího ranku. Akční thriller NON-STOP nezapře, že má podobné kořeny. I on staví na pečlivě vystavěné a tajemné zápletce, jež se každých deset minut vyvine novým směrem, aniž by tím nutně popřela to, co jí předcházelo.
Naštěstí jde o vstup do téže řeky poučený. Tentokrát je Neesonův hrdina razantnější od začátku, díky čemuž si fanoušci naštvaného taťky Bryana Millse opravdu přijdou na své (ostatně, klidně by mohlo jít o stejnou postavu). Rozuzlení není v NON-STOP tolik přitažené za vlasy, ba co víc dokáže skutečně překvapit (dovolím si tvrdit, že i ti důvtipnější odhalí předem jen polovinu pravdy). Samotné odkrývání stop, ať již přímých či záměrně zmatečných, si může s Neznámým podat ruce. Dlouhou dobu nebudete tušit, kdo s kým hraje levou a jakým směrem se příběh vyvine. Jenže…
Trailer:
… ani NON-STOP se nevymanil z některých neduhů moderních hollywoodských thrillerů. Ty přeci jen chtějí více bavit než napínat/uvádět diváka do deprese. Téměř až pohádkově hladký způsob, jakým se otáčí jednotlivé roviny důvěry-nedůvěry pro potřeby vývoje, může v kritičtějších povahách vyvolat škodolibý úsměv. Stejně problematické je finále, které jsme v rámci leteckých thrillerů viděli snad tisíckrát. Jistá naivita se odráží i v konceptu přesného načasování jednotlivých úmrtí, ale na tuto hru není těžké přistoupit. Je totiž bez debat, že potřebám filmu i příběhu slouží více než dobře.
A co je dost možná nejlepší, hra na vraha skutečně funguje. Všichni (doslova) jsou podezřelí.
Navzdory několika menším nešvarům je NON-STOP, i přes tíživou zápletku, příjemná a zábavná žánrovka, obsahující dostatek akce, hlášek a nápadů, abyste po odchodu z kina mohli mít pocit, že jste své peníze věnovali na správný lístek. A kdo miluje novodobého drsného Neesona, ten si může klidně k hodnocení ještě nějaká procenta přičíst. V téhle póze se herecky skutečně našel.