Recenze: Hobit: Šmakova dračí poušť - druhý pohled, tentokrát s dabingem a HFR
Peter Jackson se však se Středozemí ještě nechtěl rozloučit, a proto se rozhodl zfilmovat knihu Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, která se odehrává 60 let před událostmi Pána prstenů. Kniha byla rozdělena na tři části. První částí Hobita s podtitulem Neočekávaná cesta nás režisér pohostil minulý rok. Kritiky na něj nebyly zrovna "úžasné", ale i přesto si film našel svou základnu fanoušků. První část byla takový pomalý rozjezd, ale je samozřejmé, že nás chtěl Jackson nejprve s postavami seznámit a až později nás přikovat k sedačkám. Příběh líčí cestu hobita Bilba Pytlíka a 13 trpaslíků, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu s cílem zabít ohromného draka Šmaka a získat zpět svou domovinu - Erebor.
Druhý díl nás zavádí do temnější části příběhu. V prvním díle mi chyběl nádech zvláštní atmosféry, kterou režisér umí vykouzlit. Ve druhém díle je to napraveno. Děj plyne svižně a jen místy nechá diváka vydechnout. Prostředí je ohromující, zvláště když máte na nose 3D brýle a vše kolem vás plave ve třetím rozměru. Setkáme se tu se starým známým Legolasem (Orlando Bloom), kterého režisér vtěsnal do děje spolu s okouzlující elfkou Tauriel (Evangeline Lily). Oba jsou do filmu přidáni nenásilně a samotná přítomnost těchto charismatických herců je jednoznačně k dobru. Jsou sehraní a při akčních záběrech jim to doopravdy sluší. Na oba dva byl zvědavý snad každý Tolkienovec, a myslím, že se budou tyto postavy (navzdory tomu, že v knize nefigurují) líbit.
Scénář je psán s opatrností, a zároveň chce diváky navnadit na přečtení knížky, ale to ani nemusí, jelikož knížku četl nejspíš každý. A i kdyby se našel někdo, kdo knihu v životě nečetl, myslím, že nebude mít s pochopením filmu žádný problém. V první části je ve scénáři snad každá tečka. Ve druhé už je řada nových pasáží. Režisér sem podle všeho přidal i poznámky od J.R.R. Tolkiena, ale myslím, že ani Tolkienovec nepozná, jaké záběry to jsou.
Scénář dává prostor i trpaslíkům, kteří se v první části moc nepředvedli. Mám na mysli hlavně Dwalina, který exceluje suchým humorem. I ostatním trpaslíkům film ale dává více scén, aby ukázali, kdo je jaké povahy. Filmaři také sází na velkou audiovizuální nálož, s níž by to příště možná neměli tolik přehánět, jelikož u pár scén to vypadá, jako by byly technicky nedodělané.
Zato masky jsou naopak perfektní, čímž se konečně dostáváme k samotnému draku Šmakovi, jehož namluvil Benedict Cumberbatch a který je za největší atrakci filmu. Přiznám se, že jsem Hobita viděl pouze v dabingu, který se mi překvapivě líbil. Určitě však napravím i tuto maličkost a zajdu se podívat na originální znění. Drak vypadá velice dobře, možná nejlépe, co jsem kdy ve filmu viděl. Ale co mě nejvíce překvapuje není jeho vzhled, ale inteligence a zvláštní, až lidské charisma. Tady film opravdu zabodoval.
Šmak je upřímný, lehkomyslný a nevypočitatelný a tyto vlastnosti mne velice zaujaly. I když je odhalen až na konci, snímku to neubližuje - naopak z něj filmaři udělali velkou třešničku na dortu, na které si opravdu smlsnete. "Ohromný" je pro Šmaka výraz malý, protože on je rovnou gigantický. Síně Ereboru jsou velkolepé a vůbec se nedivím, že si tam drak ustlal.
Další, koho bych chtěl vyzdvihnout, je Luke Evans v roli lučištníka Barda. Do role se perfektně hodí. Scénář mu sice nedává to nejlepší, Evans ale prodá každé slovo. Bilbo Pytlík (Martin Freeman) je páté kolo u vozu. Chvíli je a chvíli není. Scénář ho bere jako klíčového pomocníka výpravy, který vždy ve vhodnou chvíli zasáhne.
Nový formát HFR 3D (Hight Frame Rate), který najdete jen u Hobita, se osobně nebojím doporučit. Zahraniční novináři si stěžovali na bolest hlavy, ale já osobně jsem nic podobného během filmu nezaznamenal. Je pravdou, že je třeba si zvyknout. Zprvu se mi zdálo, jako bych koukal na nějakou počítačovou hru, ale poté se mi to v hlavě srovnalo a už mi nic nebránilo v tom si HFR vychutnat. Obraz byl nádherně čistý, živý a pravý filmový fanoušek to plně docení. Akční záběry jsou přehlednější než u klasického 2D. Této technologii proto dávám palec nahoru a příští rok si to rád zopakuji.
Hobit: Šmakova dračí poušť je výpravnější a ve všech ohledech zábavnější než Neočekávaná cesta. Režisér překvapil úžasným zpracování a já jsem se po celou dobu nechal unášet příběhem. Jisté prasklinky v ději by se našly, ale je jich minimum. Zpracování už není pohádkové, ale i sekání hlav dokáže vyvolat úsměv. Triky i masky jsou povedené, herci mají vlastní prostor. Ideální. A doporučuji zajít na novou technologii HFR 3D. Nebudete litovat.