Recenze: Kuře na švestkách nabízí velké množství originálních, šílených vizuálních i dějových nápadů

Jde o hraný film od tvůrců Persepolis (2007 / opět podle comicsu).

Je v něm velké množství různých originálních, šílených vizuálních i dějových nápadů, ale rozhodně jich není tolik, aby to samo o sobě vystačilo na udržení divákovy pozornosti.

A to je chyba, protože samotný příběh je značně nanicovatý a nezajímavý. Například jeden z flash-forwardů je věnován tomu, že se dozvíme, jak malý hrdinův synek dospěje, odstěhuje se do USA, ožení se, a pak vidíme, jak žije se svou manželkou, dětmi, krysaříkem a čivavou (!!!), a všichni na sebe mluví anglicky. A pak se vrátíme zpět k příběhu hlavního hrdiny a o osud jeho syna se do konce filmu nestaráme. Je to natočeno v hezké vizuální zkratce, v sitcomovém stylu, má to švih, ale k čemu to je z hlediska celého filmu? K ničemu.

Druhý příklad: Hrdinu na smrtelné posteli navštíví Anděl smrti, odvypráví mu fousatou bajku (takovou tu s pointou "Divil jsem se, že jsem tě včera potkal ve městě X, když s tebou mám dnes schůzku ve městě Y.") a zmizí. Bajka je animovaná a výtvarně zajímavá, Anděl smrti vypadá legračně (záměrně), ale k čemu to je z hlediska celého filmu? K ničemu.

Na konci se dozvíme cosi jako pointu (proč se vlastně rozhodl umřít). Je to opět zpracováno vizuálně hezky, hudba je tklivá, kamera ladně klouže po hezky vybarvených stylizovaných kulisách a CGI pozadích, ale emoce a poučení, které si z toho má divák odnést, jsou neuvěřitelně triviální.

Chvílemi mě to štvalo skoro stejně jako Galimatyáš (2009). A iritovalo mě (což vám asi bude jedno), že ten údajně "slavný světový virtuóz" drží housle a smyčec jako prase kost (v detailních záběrech, kdy mu není vidět do obličeje, jde zjevně o dubléra, který je drží úplně jinak).

Většinu filmu se nebudete nudit a budete se mít na co koukat. Ale víceméně totéž bych mohl napsat taky třeba o Addamsově rodině. A scénář Kuřete na švestkách funguje dramaticky podstatně hůř, než Addamsova rodina. Navíc mi bylo až nepříjemné, jak se tvůrci pořád snaží naznačovat, že má film nějakou filosofickou hloubku a když ho vydržíte do konce, stane se z vás lepší lidská bytost a propláchnete si Yin i Yang čakru. Nepropláchl jsem. Jen jsem si řekl "A to je všechno?"

Neděste se těch negativních vět. Jen se snažím vás připravit na skutečnost, že film není zdaleka tak nápaditý a originální, jak by se mohlo zdát z trailer. Celkově není až tak zbytečný, jako Galimatyáš. Dosahuje skoro kvalit Města ztracených dětí (1995). Což je vlastně docela pochvala, protože jsem z něj byl před pár desetiletími skoro na větvi.

Hodnocení: 70%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete  ZDE