Recenze: Sedm psychopatů je opravdu bizarní a ohromně zábavná záležitost
Kromě toho se v tom ještě motá ještě několik dalších, kteří to nemají v hlavě v pořádku a nemají daleko ke stříkající krvi (Christopher Walken, Tom Waits s králíčkem, nebo Vietnamec převlečený za kněze). Jejich příběh je opravdu zapeklitý a navíc poněkud nečekaně splývá s gangsterským scénářem, který se Farrell snaží napsat a Rockwell mu do toho pořád kecá.
Martin McDonagh je především známý (a cenami ověnčený) autor divadelních her. Filmoví fanoušci znají hlavně jeho film V Bruggách (2008). Od té doby 4 roky ticho po pěšině, a teď najednou Sedm psychopatů (2012 / které také napsal i režíroval).
Necenzurovaný trailer:
Není tudíž divu, že film má scénář, který by se dal označit za "sofistikovaný", což výjimečně nemyslím jako urážku. Chvíli je to Pulp Fiction (1994), chvíli je to Adaptace (2002), chvíli je to Velká ryba (2003)... Je to opravdu bizarní záležitost, ve které se chvílemi díváme na scenáristu a jeho kamarády, a chvílemi na postavy z jeho scénáře a jejich kamarády, ale není úplně jasné, kde končí jedno a začíná druhé. Chvíli je to brutálně černohumorné, chvíli je to prvoplánovitě dojemné (ale když si to dáme do souvislosti s tím, co se dělo před 10 sekundami, musí nám být jasné, že je to myšleno ironicky).
Film má o dost zajímavější a netradičnější atmosféru, než by se mohlo zdát z traileru. Ani plakát toho moc nevysvětlí, neboť postavy, které na něm jsou označeny čísly 1 až 7 nejsou totožné se sedmi psychopaty, o kterých je film!
Je to šílené a neodvažoval bych se rozebírat, co se přesně kdy ve filmu stalo a co se komu zdálo. Kromě neanalyzovatelných zápletek ale obsahuje tento film také pořádnou dávku jiných příjemných věcí (například humor a herecké výkony), takže rozhodně není nudný a měl jsem z něj příjemnější pocit, než například z okatě okázalého a důležitého Atlasu mraků (2012).
Tedy, on je možná tento film také v nějakém smyslu důležitý, ale pokud v něm tu důležitost nenajdete, pořád vám zůstane film, který je dost cool, zábavný, plný hlášek, a především - i když ve druhé polovině zcela záměrně velmi zvolní (a ještě si z toho dělá legraci), rozhodně není nudný.