Recenze: Resident Evil: Odveta nenadchne, ale má své světlé chvilky

Takový byl Anderson coby režisér mlátičky Mortal Kombat (1995), nedoceněného sci-fi hororu Horizont události (1997) a prvního dílu Resident Evil (2002). Přeskočíme na rok 2012. Anderson má za sebou utahaný čtvrtý Resident Evil: Afterlife (2010), který působí jako tvůrčí lobotomie a pubertální znásilnění knižní klasiky Alexandrea Dumase Tři mušketýři (2011).

Nyní přichází pátý díl hororové série Resident Evil, vycházející ze slavné herní předlohy studia Capcom. Navazuje se tam, kde minulý díl akčně vrcholil: na palubě lodi, která měla být posledním útočištěm. Ve skutečnosti šlo o další zlotřilý dílek do velkolepého plánu společnosti Umbrella copr., jež si neklade za cíl nic menšího, než ovládnout trh pomocí biologických zbraní.

Napřed začnu svým vztahem k sérii - jednička i trojka jsou dle mého velmi dobré. Dvojku jsem akceptoval vzhledem k hojným odkazům k předloze (i když byla režijně nezvládnutá). Zato čtyřku, tu jsem protrpěl. Proč? Protože... no, prakticky kvůli všemu. Nulový děj, malý příděl zombies a nervydrásajících situací, nepoužitelný soundtrack a otravné zpomalovačky, které byly kvůli 3D narvány do každé druhé minuty. Díky natáčení před zeleným pozadím navíc čtyřka působila neskutečně uměle a studiově. Kdybyste mi kupříkladu pustili nějakou německou teenagerovskou komedii a do toho nechali hrát album Justina Biebera, cítil bych přibližně stejnou míru zoufalství.

Pětka se kvalitou rozkročuje někam mezi původní trilogii a čtvrtý díl. 3D zůstalo, což znamená, že je tu opět tuna zbytečných slow-motion scén, sloužících jediné věci: aby divák mohl ocenit, jak mu "to a tamto" letí přímo do obličeje. Po chvíli se to zají, ale tentokrát má v rámci zpomalovaček Anderson alespoň světlé chvilky (přímo výborný je úvod, který je navíc pozpátku). Vrcholná je míra dějové lability. Není neobvyklé, aby postavy náhle uměly mluvit znakovou řečí či tápaly, jak uniknout ze zaseklého místa, přestože z něho vede očividná úniková cesta (třeba žebřík!). On ostatně stačí fakt, že se snímek jmenuje Odveta, přestože v něm o žádnou odvetu nejde. Ale tak proti gustu...

Předchozí díl měl neuvěřitelně řídký děj, což se naštěstí neopakuje. Pětka je rozhodně vynalézavější ve vývoji, škoda jen, že u toho málokdy přemýšlí. Oblíbená formule "kdo hledá Oscarový film, ten nemá v kině co dělat" v tomhle případě nemá své místo. Expendables: Postradatelní 2 (2012) jsou taktéž laciný scenáristický výplach, ale v rámci vytvořeného universa vše ve filmu dává smysl. Tohle není otázka nenáročného diváka. Mluvíme o schopnosti dát dohromady soudržný celek, který si nebude v rámci vlastních vyřčených vět odporovat. Pátý Resident tak bohužel činí až nezdravě často.

Na druhou stranu je třeba Andersona pochválit za výběr prostředí. Pátý díl se odehrává v ultratajné a ultravelké testovací podzemní laboratoři společnosti Umbrella, v níž je simulace hned několika měst. Díky tomu snímek nestagnuje, může si dovolit takové parádičky, jako přechod ze zničeného amerického předměstí do masakru v Tokiu a celou dobu úspěšně napíná otázkou "co sakra bude dál?". Že je využití lokací sporné, to už je druhá věc (a většinou to zabijí zmíněné zpomalovačky).

Plusové body si zaslouží i soundtrack (duo skrývající se pod přezdívkou tomandandy si od minule výrazně polepšilo) a nenásilné navrácení klíčových (=dříve mrtvých) postav. Pohlavek naopak za zmizení Claire a Chrise (jsou neznámo kde) a nové postavy moc nefungují. Leon je nevýrazný panák a Adu Wong si zapamatujete čistě proto, že je její představitelka Bingbing Li výstavní kus.

Sliby, že nás čeká jisté forma uzavření, jsou samozřejmě liché. Pětka, stejně jako předchozí dva díly, končí cliffhangerem, který jasně avizuje další štaci. Fanoušci série mohou slavit, neboť je Odveta o jednoznačný kus lepší, než předchozí díl. Do kvalit původní trilogie má přesto pořád daleko.

Hodnocení: 45%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete  ZDE

P.S. Milla Jovovich je neskutečně asexuální. Kam se v upnutém oblečku hrabe na Kate Beckinsale.