Recenze: Temný rytíř povstal - velkolepé finále je konečně tady!

Od smrti Harveyho Denta je Gotham v bezpečí. Batman (Christian Bale) na sebe vzal vinu za jeho smrt, aby nechal žít legendu a nevyšlo najevo, že se z „bílého rytíře“ stal vraždící maniak. Tím maskovaného hrdinu odsoudil k zániku, umožnil však to, aby vešel v platnost Dentův zákon. Díky němu se do vězení dostala ta největší spodina města. Po osmi letech klidu, kdy žil Bruce Wayne v ústraní, do Gothamu přichází Bane (Tom Hardy). Má jediný cíl: srazit celé město na kolena a jeho obyvatele odsoudit k záhubě. Brutálně prosté a účinné.

V posledních letech se komiksový žánr rozrostl do takové míry, že už začíná s přehledem (pokud jde o tržby v kinech) vládnout na pomyslném potravním řetězci. Pryč jsou doby, kdy platily komiksy za okrajové zboží, jemuž nebyla věnována o nic větší péče, než akčním béčkům s Michaelem Dudikoffem. Devadesátá léta byla doslova přecpána lajdáckými adaptacemi a teprve až příchod Spider-Mana (2002) Sama Raimiho ukázal světu, že se správným rozpočtem a zkušeným tvůrčím týmem může podle komiksu vzniknout něco opravdu dobrého, co nejen extrémně vydělá, ale nabídne i plnohodnotný filmový zážitek.

Raimiho S pider-Man se držel stylu předlohy – hodně barev, nadsázky a nezbytné naivity, která vždy k superhrdinům tak trochu patřila. Od té doby studia věnují komiksům obrovskou péči a do jisté míry jsou využívány principy, jaké Raimi pavoučkem stanovil. Opisují v podstatě všichni – až na Christophera Nolana. Již jeho Batman začíná (2005) překvapil tím, že klasické schéma dosadil do realistických kulis a nebál se konfliktů, jichž jsme obvykle svědky v závažnějších žánrech.

Navzdory tomu byl první Nolanův Batman poměrně tradiční komiksovkou. Teprve až Temný rytíř (2008) posunul hranice. Nolan se vykašlal na komiks a natočil epické drama, které neslo podobnou tíživost a velkolepost, jako třeba Kmotr (1972) Francise Forda Coppoly (kdyby v hlavní roli byli obyčejní chlápci, moc by se nezměnilo). Už to nebyl film o Batmanovi. Byl to příběh města plného mafiánů, kde se skupinka odvážlivců musí postavit korupci. Odvážný tah, nechat vyhrát syrovou realitu nad líbivou fikcí, se vyplatil. Temný rytíř je dnes nejlépe hodnoceným komiksovým filmem vůbec.

A zůstane tomu tak i po premiéře Temný rytíř povstal (2012), přestože jde prozatím o nejlepší velkorozpočtový hollywoodský počin letošního roku. Trojka nese silný rukopis svého autora, který nutně nepotřebuje akci, aby mu film takzvaně šlapal. Zatímco dvojkou zmítal chaos rozpoutaný opojně šíleným Jokerem, trojkou tepe neklid časované bomby, na jejíž spoušti má prst racionálně chladný Bane. V rámci výraziva se Bane přirozeně rovnat Jokerovi nemůže, ale to vychází ze samotné podstaty postavy. Je to rozumný ústupek geniálnímu výkonu Heatha Ledgera. Jakýkoli expresivnější záporák (třeba Hádankář) by čelil přímému srovnání s Jokerem, ale Bane je natolik odlišný, až si vytváří vlastní kategorii. A v ní Tom Hardy kraluje stejně jako Ledger.

V rámci nových postav je třeba zmínit i Anne Hathaway v roli Catwoman. Směr, jakým kdysi postavu navedla Michelle Pfeiffer, se v následujících letech nepovedlo využít a když konečně došlo na vlastní film, byla zničena reputace postavy i herečky, která ji hrála. Hathaway pojala roli po svém a vytvořila prototyp silné antihrdinky, od které by se každý muž rád nechal okrást. Hathaway možná není největší kráska Hollywoodu, je ale bez debat jednou z těch, které mají největší šmrnc.

Nolan se může tradičně opřít o extrémně vyladěný vizuál, který dokonale propojuje hudbu a obraz. Pohrávání si s detaily, gradace napětí, pečlivé vystavění scén či nenásilné vsunutí vtipů. S tím vším si Nolan pohrává s lehkostí, jaká téměř zahanbuje většinu jeho kolegů. Výsledek je o to působivější, že se Nolan (podobně jako Ridley Scott) cíleně vyvaruje digitálním trikům, díky čemuž vám nejedna scéna (za všechny jmenujme v traileru provařený pád stadionu) doslova srazí čelist na zem.

Potěší i komplikovaná (a přesto přehledná) střihová skladba, v níž tvůrci hladce propojují osudy jednotlivých postav a umožňují i těm nejmenším figurkám, aby si prožily svých „pět minut slávy“. Příběh je opět o něco komplikovanější a vrstvenější, než jsme v komiksových filmech zvyklí (marvelovky vedle obou dílů Temného rytíře vypadají jako cvičení náctiletých scenáristů) a komu se líbila dějová rozmáchlost předchozího dílu, toho ani trojka svým záběrem nezklame.

V čem je tedy háček? Finále mělo být zdrcující ukázkou toho, že když hrdinové padnou, svět padne s nimi. Žádné vytáčky. Do dvou třetin se mustr daří plnit a často budete na vážkách, jak to celé skončí. Ve finále ale jakoby si Nolan vzpomněl, že v prvé řadě vlastně točí komiks podle hollywoodských pravidel. A film změní směr. Ne, že by snad Temný rytíř povstal končil vyloženě špatně. Je v něm tolik milých „uzavíracích“ scén, že se díky nim budete usmívat ještě hodně dlouho po odchodu z kina. Jen ona pravá osudovost se vytratila a nahradilo ji hravé finále ve stylu Dannyho parťáků (2001). Po všem, čím si Batman prošel, je to jednoznačný krok zpátky.

Navzdory závěrečnému klopýtnutí je Temný rytíř povstal nejen důstojným, ale ba přímo vynikajícím završením velkolepé trilogie, která posunula hranice komiksu zase o něco dál. Jsem upřímně zvědavý, s čím přijdou filmaři příště. A vůbec bych se nezlobil, kdyby byl Nolan zase u toho.

Hodnocení: 90%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete  ZDE