Recenze: Piráti! ve svých nejlepších chvílích připomínají Monty Python
Pirátský kapitán jménem Pirátský Kapitán (v původním znění Hugh Grant) chce vyhrát cenu pro nejlepšího piráta roku. Nedaří se mu ale na mořích dostatečně plundrovat. Náhodou narazí na loď mladého Charlese Darwina (v původním znění David Tennant), který pirátům prozradí, že jejich hnusný tlustý papoušek Polly je ve skutečnosti poslední žijící exemplář Blbouna Nejapného a že by mohli získat velkou slávu, kdyby ho odvezli do londýnské Vědecké společnosti. Piráti to udělají, ale v Londýně vegetuje královna, která nesnáší piráty a shání Blbouna pro své nekalé plány.
To, že je britská královna jednoznačným padouchem filmu, je jedním z mnoha jeho osvěžujících aspektů. Děj celého filmu je roztomile absurdní a obsahuje roztomile absurdní vtípky, za které by se nemuseli stydět Monty Pythoni. Ve chvíli, kdy uvidíme Jane Austenovou, která chodí s Lynchovým Sloním mužem, je jasné, že tohle není až tak moc film pro děti.
Trailer:
Piráti! (2012) ale nejsou tak dobří jako to nejlepší od Aardmanu. Především je v nich hustota opravdu kvalitně vypointovaných vtipů překvapivě nízká (nepočítám drobné vtípky v pozadí, kterých je v každém záběru několik) a několik akčních scén působí jako nutná úlitba nejmenším capartům, kteří potřebují něco hlasitého a rychle se pohybujícího. Přitom se ale většinu filmu jen mluví, a dialogy mohly být výrazně peprnější a vypointovanější.
Je docela možné, že za to mohl dabing. Dabovaným Monty Pythonům bych se asi taky nesmál tolik jako originálu. Titulkovaná verze u nás nebude...