Recenze: Havran, který se zoufale rozmáchl nad třemi staletími

Recenze: Havran, který se zoufale rozmáchl nad třemi staletími
Scéna odkazující na Poeovu povídku Jáma a kyvadlo.
Scenáristé údajně věnovali spoustu času rešerším, ale výsledek tomu neodpovídá. Edgar Poe (poměrně dobře ho ztvárnil John Cusack) je tu vyobrazen jako notorický pijan, tak trochu namyšlený literární snob, který však citově roztává v přítomnosti milované, nedostupné Emily (nevýrazná Alice Eve).
recenze-havran-ktery-se-zoufale-rozmachl-nad-tremi-staletimi-2
Emily, Poeova údajná láska.
Občas si tu dekadentní literát a básník, který svým dílem inspiroval Arthura Conana Doyla, zahláškuje tak trochu po vzoru filmového Sherlocka Holmese 21. století. Ale působí to spíš trapně, než cool. Životní ztroskotanec, který vyrůstal bez rodičů, zemřely mu všechny životní partnerky a jehož umělecká dráha byla lemována chudobou, by se takhle prostě a jednoduše nechoval.
Trailer:
Edgar Allan Poe byl jistě svérázná, komplikovaná osobnost. Autoři fiktivní detektivky z něj však udělali pouze postavičku, která má pomoci řešit vraždy,
inspirované jeho vlastní literaturou. Což je jistě zajímavá okolnost; autor chladnokrevně popisující hrůzostrašné vraždy je tu konfrontován s premisou,
co by se stalo, kdyby se jeho historkami někdo inspiroval ke spáchání skutečných zločinů. A Poe nemůže jinak než v konstrukci nechutných, důmyslných příběhů pokračovat, neboť sériový vrah si vyhlédl právě "jeho" Emily.

Ve snímku dojde k citaci povídky Jáma a kyvadlo, kdy je nebohý muž (shodou okolností Poeův novinářský sok) zaživa rozpůlen obrovskou břitvou. Muž žádá o slitování zvoláním, že je pouhý novinový kritik. Nic mu to však není platné. Tortura samotná je obrazově podána tak trochu reklamním stylem. Zpomalovačku a třešňový jogurt v 19. století vážně neznali. Když se na místě činu ocitá Poe, zazní nesmrtelná hláška, totiž že si ono kyvadlo tak velké nepředstavoval.
recenze-havran-ktery-se-zoufale-rozmachl-nad-tremi-staletimi-1
Scéna odkazující na Poeovu povídku Jáma a kyvadlo.
Ačkoli nejsem příznivcem série Saw a podobných snímků žánru, představoval bych si novou inkarnaci Havrana (2012) spíš v těchto syrových kulisách, než v těch částečně digitálních, které upomínají na skutečnost, že 19. století amerického města Baltimore odešlo na věčnost spolu s Edgarem Poeem.

Filmu vyloženě škodí stylová nevyhraněnost, což je patrné například při volbě hudby. Proti smyčcům, které dobře budují napětí mimo střih a obraz, nemůže nikdo nic namítnout. Ale když tu zazní zkreslené elektrické kytary (a není to jen v závěrečných titulcích), tak mi nejspíš smysl uniká. Ostatně, po shlédnutí filmu jsem si totéž řekl o dílu jako celku. Bohudík v něm autoři zase až tak okatě nezneužívají Poeův odkaz. Na druhou stranu je to promarněná příležitost při realizaci vcelku originálního námětu.
Hodnocení: 55%