Recenze: Flypaper

A nejenom jedna, rovnou dvě. Profesionální bankovní zloději a dvojice vidláků, jež nemají všech pět pohromadě. Po výměně urážek se dohodnou a v práci pokračují společně. Trippa a sedm zaměstnanců zavřou do pokoje a drží je jako rukojmí. Vše jde jako po másle, dokud Tripp nezjistí, že v hale leží mrtvý muž…

Myšlenka, že jednu banku vykradou dva týmy zlodějů najednou, je originální, ale v tomto snímku nedotáhnutá do konce. Na jedné straně máme profíky, jež mají naplánováno vše do nejmenšího detailu a na druhé jsou dva  vesničané, kteří vám začnou lézt na nervy od prvních minut a u kterých si nejste jisti, zda nejsou mentálně postižení.

Režisér Rob Minkoff se po Lvím Králi pohyboval většinou v průměrných dětských komediích a s Flypaperem se posunul jen na průměrné dospělé komedie. Režie ničím nevyniká a jediným velkým plusem je, že stopáž je velmi krátká a film díky tomu nestihne nudit.

I když se nám tu nesešla herecká elita (většinu lidí známe z puberťáckých komedií, či menších rolí v seriálech) herci jsou ucházející. Obzváště potěší Matt Ryan jako hacker, jehož britský akcent se skvěle poslouchá. Dále je tu Patrick Dempsey, který hraje chlapa s psychickou poruchou a i když to někdy možná trochu přehání, pořád tu není to největší zlo.

Tím je scénář. Ze všeho nejdřív by se z kolonky žánr mělo vyškrtnout slovo komedie, protože na téhle rovině snímek vůbec nefunguje. Poté by bylo třeba vypustit nelogické chování postav (rukojmí si běhají po celé bance a nikdo to neřeší). Ale ze všeho nejvíc se měli tvůrci vyhnout natahovanému konci, který se chce mermomocí vyrovnat Dannyho Parťákům a který přetéká konspiračními teoriemi, ve kterých se těžko vyznáte a nikoho to nebaví.

Stručně řečeno: Flypaper je tuctový krimi snímek, na který po pár dnech zapomenete.

Hodnocení: 50%