Recenze: Obřad sice neděsí, zábavu ale obstará

„Inspirováno skutečnými událostmi“ je v poslední době vděčnou nálepkou (podobně jako „natočeno ve 3D“, či „největší dobrodružství všech dob“). Každý pravdivý základ má samozřejmě své limity. Zdejší "Based On A True Story" tudíž může klidně znamenat, že existuje Vatikán, jsou v něm kněží a nějaká Italka kdysi uměla náhle anglicky. A nebude to lež a film tudíž bude podle skutečné události. Jak k tomu kdo přistoupí je čistě jeho věc. Přirozeně ale u takové látky platí, že čím skeptičtější jste (a čím více se chcete nimrat ve faktech), tím otravnější vám může připadat to, co se ve filmu odehrává. Ačkoli se totiž tvůrci ohánějí pravdivým základem, nepřináší více, nežli další žánrovku s patřičně dramatickými scénami vymítání.

Obřad se i přes snahu vyvolat dojem nového Vymítáče ďábľa kloní spíše k jednodušším, nicméně často efektním lekačkám. Funguje to díky režii     Mikaela Håfströma, který prokázal již Pokojem 1408, že za pomoci znepokojivých zvuků, dramatických nájezdů kamery, ale především pak za plné účasti herců umí vytvořit slušnou bouři ve sklenici vody. Žádný tajfun, ale docela příjemné oživení sychravého dne, ve kterém chceme sledovat nějaký ten nenáročný napínák. A v rámci téhle roviny funguje Obřad bezvadně. Sic triviální, nicméně lokacemi okořeněný příběh dobře odsýpá a sympatické charaktery zaručují míru zájmu. Škoda jen, že namísto skutečné hry o víře a nevíře se celkem rychle tvůrci vyhraní (tj. ďábel existuje a jen slepí ho nevidí), díky čemuž je mladý hrdina hnán do předem vyhrazeného koutu. Kdo žádá nejednoznačné vyprávění ve stylu V moci ďábla, bude zklamán.

Sympatická je i drsnost, která připomíná stařičké thrillery ze sedmdesátých let, ve kterých nebyla v bezpečí ani těhotná žena či malé dítě. Něco takového je v moderním „politicky korektním“ Hollywoodu téměř unikátem. To ale není důvod, proč se vyplatí Obřad vidět. Hlavním důvodem je Anthony Hopkins, který v roli výstředního exorcisty vskutku exceluje.

Pravda, dokud nezávazně blbne a bere telefony během vymítání, je jeho výkon "jen" nadstandardní. Ve chvíli - SPOILER (který je nicméně i v traileru) – kdy jeho samotného ovládne démon, se ale Hopkins bičuje k jednomu z nejpůsobivějších výkonů své kariéry. Z prostého vyprávění by se ta změna jevila komicky (dvakrát tolik, kdybych popisoval všechno to koulení očima a změny hlasu). Ale Hopkins vše zvládá bravurně, doslova z něj mrazí a dokud to nepokazí přehnané finále, lze část s jeho „obsazením“ označit za takřka geniální. Nebýt ta postava využita v tak béčkové látce (a být lépe rozpracována mimo vymítání), mohla mít šanci na Oscarovou nominaci.

Obřad se utápí v moderní touze po pravdivých příbězích a exorcismu. Obojí letí. A obojí snímek celkem přijatelně zúročuje. Samozřejmě záleží na míře vaší vlastní tolerance – pokud vám přijde komická představa holky, která ve filmu "podle skutečných událostí" vyplivne během scény vymítání čtyři hřeby, nemá smysl, abyste se na Obřad dívali. Tak to v něm zkrátka funguje. V opačném případě nemáte co ztratit. Užijete si pár lekavějších momentů, solidní atmosféru deštivé Itálie a především fantastického Hopkinse, který dokáže i v lacinější podívané vytvářet skutečné umění. A to není zas tak málo.

Hodnocení: 65%