Recenze: Drive Angry je béčko jak vyšité

Z Drive Angry 3D nejde nemít obavy. Námět je největší béčko, jakého jsou scenáristé schopní. Nicolas Cage má v posledních letech značné herecké výkyvy (dvakrát tolik s dlouhými vlasy). A režisér Patrick Lussier se v „pecce“ Krvavý valentýn 3D nepředvedl ani jako zdatný řemeslník. Ve světle těchto skutečností je Drive Angry 3D vlastně docela příjemným překvapením – má řadu chyb, ale i tak je milou ozvěnou filmových hovadin z osmdesátých let, které atakovaly termín „Guilty Pleasure“.

Tak předně – Drive Angry 3D je opravdové maxibéčko, takže se v něm nešetří krví, poprsími, extrémními výbuchy, absurdními scénami typu „hrdina vyvraždí hordu zabijáků během soulože“, zpomalenými drsňáckými pohledy, atraktivní blond kočkou, co se umí prát a tak podobně. Hodně to v mantinelech připomíná Machetu od Roberta Rodrigueze, s tím rozdílem, že v Drive Angry 3D není vždy úplně jasné, kdy jde stále ještě o hru se žánrem a kdy už jsou tvůrci čistě mimo. Všeobecně ale platí, že kterákoli „srdcervoucí“ scéna se vzpomínkou na zabitou dcerou vyvolává nechtěný smích.

Problém je i v obsazení Nicolase Cage, výjimečně však ne proto, že je to Nick „Psí oči“ Cage, ale kvůli profilu samotného hrdiny. Ten je od počátku prezentován jako někdo, kdo se zrodil v dešti kulek a kdo vystupuje z auta výhradně s drsným kytarovým backgroundem. A na takovou postavu Cage nikdy neměl visáž (ono to ostatně moc nefungovalo ani v Con Air). Chyba tudíž ani tak není v tom, jak Cage postavu ne/zvládá, ale čistě v tom, že ta postava by si zasloužila vyloženého harcovníka akčních béček.

Mnohem lepší je William Fichtner, který si pozici ďáblovy pravé ruky viditelně užívá a z naprosto každé jeho scény vyzařuje požitkářství a kultovní status. Jak už to tak bohužel u nejlepších vedlejších postav bývá, má Fichtner ukrutně málo prostoru a nejspíše se nikdy nedočká vlastního filmu, za což by měli hollywoodští producenti skončit v pekle. Film si „dává“ i Amber Heard. I přes vzhled zaměstnankyně Hooters podává obstojný akční výkon a budete jí věřit každou ránu. S dialogy už je to sice horší, ale upřímně, málokdo (minimálně z pánů) ji bude díky minišortkám vnímat.

Režisér Patrick Lussier prokazuje od minule zlepšení a to jak v režii, tak ve scénáři (nápaditý "výstup" z kamionu, hrátky s mincí). Ke cti podívané slouží i solidní tempo a celkem slušná vizuální stránka. Palec dolů si naopak tvůrci zaslouží za nevýrazného záporáka a vůbec celkové nezáživné vykreslení fanatické sekty. Jde o Rkovou podívanou, kde si tvůrci mohli dovolit prakticky cokoli. V případě maniaků by se hodilo více přitlačit na pilu, protože zdejší skupinka buranů může těžko nahnat hrůzu komukoli, kdo se kdy byť jen otřel o kterýkoli z motorových masakrů v Texasu.

Drive Angry 3D je jednoznačně tím lepším, co Cage v poslední dekádě natočil a je tu dokonce šance na zkultovnění. Je to ale zásluha čistě Fichtnera a Lussiera, kteří společně vytvořili několik nezapomenutelných momentů. Malé bezvýznamné plus nakonec přidávám za skutečnost, že mi v Drive Angry 3D místy až absurdní nahota a brutalita připomněli, jak moc zábavný byl akční žánr v 80. letech, kdy se ještě tolik nehledělo na přístupnost. V současném „cenzore“ Hollywoodu je i podobný průměrný zástupce živou vodou, která fanouškům brnká na jejich žánrovou duši.

Hodnocení: 60%