Recenze: Hurvínek na scéně 3D

Hned na začátku je třeba si říct, že Hurvínek na scéně není ani celovečerní, ani film a jen velmi opatrně 3D. Jde totiž o pouhý záznam divadelního představení Hurvínkův Mikuláš z roku 2005, který včetně upoutávky na jiný film měří 58 minut. 3D efekt v něm je plně využit jen na sněhových vločkách, jinak slouží spíš k tomu, aby na filmovém plátně nedošlo ke zploštění loutek a zůstala zachována jejich hloubka. Spejbla s Hurvínkem tak sice vidíme, jako kdybychom seděli na tom nejlepším místě u nich v divadle, bohužel ale díky 3D efektům také o to víc vylézají do popředí všechny ty vodící šňůry, dráty a technické finesy rekvizit. Není to ale jediný technický problém filmu. Scény jsou často přesvícené a jednou dokonce vidíme i ruce vodičů. To by se stávat nemělo. Ani u záznamu.

Hurvínek s Máničkou se nudí, Hurvínek s Máničkou staví sněhuláka, Hurvínek a pan Spejbl se převlékají za čerta, Hurvínek s panem Spejblem se polekají sebe navzájem.

Na první pohled tedy spíš obsah dvou desetiminutových večerníčků než jedné hodinovky. Příběh je evidentně určen nejmladším divákům a uzpůsoben potřebám divadla. Pro film by potřeboval zrychlit minimálně pomocí ostrých nůžek střihače. Tvůrci ale šli přesně opačnou cestou. Aby délka snímku příliš neklesla pod hodinu, nahánějí filmový čas vkládáním mezititulků, jakýchsi názvů kapitol, což častokrát spočívá v tom, že si přečteme slova, která v následujícím obraze zazní jako první.

Jak řekl producent Martin Kotík (Pánská jízda, Všechno nejlepší , Vy nám taky, šéfe!) před prvním uvedením filmu na zlínském festivalu filmů pro děti a mládež, snímek Hurvínek na scéně vznikl jako výsledek testování k chystanému "velkofilmu o Spejblovi s Hurvínkem", který by do českých kin měl dorazit v roce 2012. V tomhle ohledu by se všechny technické i dramaturgické problémy filmu daly pochopit a omluvit. Platící divák by o nich ale měl vědět dopředu. Aby se necítil podvedený a poškozený, že šel na regulérní celovečerák a dostal jen nedokonalý test.

Hodnocení: 40 %