Erotické livechaty jsou v depresivní Jedné noci pekelné. Co když ale není zbytí?

Z morálně žádoucího hlediska by tvůrci jistě tvrdili, že Jedna noc je filmem o lásce. Co jiného může symbolizovat jedna z posledních scén, kdy unavená Eliška konejší napitého Adama po dalším ze série osobních selhání, jejich prsty se proplétají a muž následně odchází s balíčky peněz, jež on umí pro nekonečné složenky leda spočítat, kdežto Eliška je musí v ložnici pod lačnými pohledy online chlípníků vydělávat. Vztah ústřední dvojice je emočním těžištěm příběhu, který nejvíc propírané téma sexuálních livechatů rozvádí úplně jinak než americké žánrovky ve stylu thrillerové Holky z livechatu. Tedy pěkně s důrazem na chcípáckého protagonistu a místy až realismus pořádně nuzného kuchyňského dřezu, u něhož se partneři v dobrém i ve zlém (ve zlém podtrženo) hádají primárně kvůli tomu nejcitlivějšímu. Tedy intimitě, jejíž rezignace dává všanc vzájemnou vášeň a rozkoš, ale zase oddaluje kompletní finanční bankrot.

Do jaké míry ale láska pohání Adama, jenž hrával v úspěšné kapele a skončil ve vězení s pověstí nadraného cizoložníka? V opilosti havaroval a připravil o život spolujezdkyni, s níž plánoval ignorovat jeden řádek desatera varující před nevěrnými sexuálními touhami. Po propuštění dělá na stavbě s partou úlisných blbečků, nedá flašku z ruky a jeho libido se scvrkává hanbou z toho, kam Elišku dohnal. Hanba ale není tím jediným správným výrazem. Přetrvávající sexuální touhy mu navozují žárlivost a frustraci, v čemž ho Laňka nechává koupat. Tvůrce problematických dramat o partnerství či rodinné disharmonii jako Poslouchej (2019) a Spolu (2022) počítá s tím, že postavy obnažené až k jejich erotickým pudům je snazší následovat. Eliščino tělo je komoditou a Adam, jemuž schází milostná slast, si rázem připadá podváděný.

Snímek se bohužel zaměřuje hlavně na jeho zločin a trest, kamera subjektivně následuje muže utápěného v sebelítosti, jenž marně nalézá vůli pokračovat, minimálně podle zákonných a důstojných pravidel. V zásadě mu rozumíme a mohli bychom s ním trvale soucítit, kdyby si to býval aspoň trochu zasloužil. Ačkoli Adam Ernest alias rybí člověk Paulíček z komedie Párty Harder: Summer Massacre hraje, co mu síly stačí, hlavní hrdina jedná stále samoúčelněji a vrší na sebe problémy, jimiž znehodnocuje snahy o špinavě realistický efekt. A také lásku k Elišce, která je evidentně obětí. Svému manželovi, vedle něhož by vzhledem k počtu obsílek a exekučních výzev i Homer Simpson vypadal jako Ned Flanders, odpustila fatální prohřešek. Smrt spolujezdkyně a velké soudní vyrovnání vstřebává a vlastním tělem pomáhá splatit, jelikož Adama podle svých slov miluje.

Jedná se o silnou linii, již i Vanda Chaloupková podporuje skvělým, emotivním a místy dost odvážným výkonem. A současně jde o linii méně a méně přesvědčivou, neboť úloha ženy i jejího kontroverzního způsobu obživy je v pozadí Adamových duševních mindráků a pitomých rozhodnutí značně zobecněná. „Co by zasloužila ženská, která za chlapem přijde z kuchyně do obýváku? Zkrátit řetěz!,“ pronese v úvodu ke všeobecnému veselí Adamův kolega z práce. Film poté logicky ukazuje obrácené rozestavení, když Adam je s věčně plačícím dítětem doslova uvězněný „na mateřské“ v kuchyni, zatímco Eliška v ložnici streamuje a plní klientům mokré sny. Víme, že oddaná žena si tenhle styl finanční rehabilitace neužívá, přestože ji žárlivý a podnapilý manžel podezírá z opaku. Livechat zastupuje další stupeň živoucího pekla této rodinné situace a o camgirls nedostaneme prostor přemýšlet jinak než jako o chudáčcích, co k tomuto veřejnému zostuzování přivedla bezvýchodná životní situace.

Pro Elišku to samozřejmě platí beze zbytku. Jenže o ní se vlastně nic nedozvíme a její nabízená nahota je pouze měrnou psychologickou jednotkou pro Adama. Ten se za celou dobu nijak nepoučí a snaží se využít rovněž generalizované vedlejší postavy včetně nesmělého prosťáčka, jehož za sedm tisíc tahá do Eliščiny postele, nebo pohledné barmanky vyjadřující mu sexuální náklonnost. Její role dává smysl ovšem také pouze v symbolické rovině – až když s ní Adam absolvuje rychlovku v autě (poté, co zapálí billboard a ona jej bez otázek odveze z místa činu), přijde v kabelce na klíče od hospody a tedy i od kasírky. I pro něj je sex v tu chvíli komoditou a opět v autě se dopouští manželského selhání, které jej doběhne.

Takové okaté i méně zřejmé asociace mají tu nevýhodu, že kýžený příběh tragické lásky připravují o realistický efekt. Kdyby se Laňka po úvodním flashbacku spokojil pouze se situací manželů za zavřenými dveřmi, nejsilnější dialogové scény filmu by mohl obohatit o pečlivěji gradovanou a specifikovanou konfrontaci. Podobně jako Tomasz Wiński v Hranicích lásky místo toho zkouší načrtávat celospolečenské téma a nemůže se přitom opřít o interakci postav, jež jsou příliš vyhraněné a v případě Adama opravdu stěží uchopitelné. Argumentace je jasná – ona je obětavá milující žena, která mění kuchyňské stereotypy na úkor těch ložnicových, on je troska bez morálky, již máme z neznámých důvodů litovat.

Po chvíli už se těžko hledá pádný důvod, proč s ním ta ponižovaná žena musí dál setrvávat. Těžko kvůli lásce, která je spíš záminkou k celému kolísavému dramatu. To umí být bezvýchodné a v sexuálních alegoriích dolovat účinnou empatii, ale ve spojení osobního traumatu a sociální kritiky kulhá na obě nohy. Díky hercům a námětu mohlo jít o silnou podívanou, ale takhle od patnácti let můžete vidět přesně ten typ zdánlivě provokativního levného filmu, v němž sem tam vykukující bradavky vlastně působí nepatřičně.

Podívejte se také na žebříček nejlepších českých filmů podle Kinoboxu.