Recenze: Souboj titánů

Recenze: Souboj titánů
recenze-souboj-titanu-1
Věřím, že nějak obšírněji popisovat příběh u Souboje titánů je nošením dříví do lesa. Přesto – pro mladší ročníky a paměťově slabší – několik základních bodů. 1) Lidé se zlobí na bohy, zničí sochu Dia (Liam Neeson) a v tu chvíli se začnou zlobit bohové. 2) Hádes (Ralph Fiennes) by se rád podíval z podsvětí, využije vzteku svého bratra Dia, rozpoutá s jeho požehnáním pohromu a dá lidstvu ultimátum, že pokud do deseti dnů nedají sežrat Andromedu (Alexa Davalos) Krakenovi, končíme. Naštěstí 3) je tu polobůh Perseus (Sam Worthington), který stojí na naší straně a hodlá pro záchranu lidstva udělat cokoli.

I když to tak mnohým nemusí připadat, původní Souboj titánů není zdaleka tak starý film. Je mu „pouhých 29“ let, což znamená, že je třeba o 4 roky mladší, než první (neboli čtvrté) Hvězdné války. Na jeho vizuálu se každopádně roky podepsaly (rozhodně víc, než na zmíněné vesmírné pohádce). Aktualizace v případě Souboje titánů proto není nutně zlem moderní doby, ve které se remakuje všechno možné. Podobný příběh si o aktualizaci vyloženě říká, neboť mu současná technika dovoluje ožít naprosto jedinečným způsobem. A snímek si technickými aspekty většinu času své právo na život srdnatě obhajuje. Souboj s obřími škorpióny, doupě Medúzy,  rozmáchlé kamerové nájezdy na bájná města a nádherná pohoří, strhující finále s grandiózním Krakenem. Ano, leccos z toho jsme viděli s určitou obměnou jinde. Přesto je bez debat (vzhledem k filmařskému opomíjení antických bájí), že je podobný koncept vizuálně zajímavý a je zábava v tom světě pobýt, jakkoli je nám povrchně odkryt.
recenze-souboj-titanu-2
Povrchnost je vůbec slovo, které nový Souboj titánů dokonale definuje. Charakterově prázdné figurky pouze ždímají charisma (v případě pánů) a krásu (v případě dam) svých aktérů, aniž by se jakkoli snažily odkrýt divákům. Nečekejte žádný dějový background, který by vám postavy přiblížil. O to tu nejde. V prvé řadě je tu pomsta. Pomsta bohů, pomsta lidí, pomsta poloboha. Hnací motor většiny scén (ať už akčních, nebo neakčních). Tvůrci také ingnorují romantickou linii, která původní snímek polidštila. Respektive, jisté problesky tu jsou,  paradoxně se ovšem netýkají Andromedy, ale půvabné průvodkyně Persea (hraje ji Gemma Arterton z Quantum of Solace) a jsou velmi úsporné.

V rámci jednoduché stylizace některé postavy vyloženě trpí. Jakkoli se Ralph Fiennes snaží, ve výsledku je jeho Hádes jen astmatickým pomatencem. Liam Neeson (a vůbec celý Olymp) působí díky své přetřpitkovanosti jako z laciné televizní inscenace (lehce se vybaví řada českých pohádek). Proklamovaná krása Medúzy je až trestuhodně nevyužitá a některá úmrtí jsou tak rychlá, že si až v okamžiku znovushledání skupiny uvědomíte, kdo umřel. Co se týče Sama Worthingtona, nepředvádí špatný výkon, ale ani neoslní - skoro ho podezřívám, že od čtvrtého Terminátora hraje pořád tu samou postavu (částečně i proto, že ani tentokrát nechybí jeho typické krátké vlasy, což je v případě Souboje titánů jak pěst na oko, neboť je tuším v celém filmu jediná mužská postava bez delší hřívy).
recenze-souboj-titanu-3
Režisér Louis Leterrier evidentně dostal jasný pokyn – akce, akce, akce. Souboj titánů je akční i v momentech, kdy se nic neděje. Těkavá kamera, rychlé posuny (jak v obraze, tak v ději), prakticky neustálá sázka na kinetiku. Není to nutně chyba. Sice se sem tam stane něco až příliš rychle, film ale alespoň nestagnuje. Neustále mění lokace a v pravidelných intervalech dávkuje akční scény. Ty sice postrádají památnější choreografii, díky neokoukanému prostředí ale i tak zaujmou. Skutečná „bájná“ atmosféra vystrčí růžky bohužel jen párkrát (vynikající je třeba přesun do podsvětí). Co se skutečně vyvedlo na jedničku, to je frenetické finále s Krakenem a rozpadajícím se městem. Tipoval bych, že si tvůrci nastudovali akční pasáže z populární hry God of War, která nabízí podobné scénáře. Ve filmu to každopádně funguje, na druhou stranu se nabízí otázka, jestli je třeba kvůli tomu jít do kina a není lepší si zahrát zmíněnou hru, kde je zážitek (díky ovladači) přirozeně intenzivnější.

Dodělávané 3D je naprosto zbytečnou hrou na efekt, která ani v jedné scéně nedominuje. Je pouhým pozlátkem, které kdyby tam nebylo, výsledku by to neublížilo. Dost možná by to i prospělo, neboť díky dodatečnému převodu jsou některé sekvence až příliš tmavé.

Nový Souboj titánů je dokonalým příkladem nenáročné letní filmové atrakce, u které odložíte mozek v šatně a necháte se dvě hodiny unášet povrchní zábavou. Nic proti tomu. Klasika si možná zasloužila větší srdce, na druhou stranu to není ani zneuctění. Jen připomenutí klasické látky mladším generacím. Komu to vadí, stále tu má původní verzi. Kdo chce vidět na vlastní oči souboj skupinky mužů s několikametrovým škorpiónem, ten to oko přimhouří.

P.S. Jakkoli s tím trailery pracují, druhou Třístovku nečekejte. Je tu méně filtrů, méně zpomalovaček a méně cool momentů. Ostatně, režisérem je Francouz, ne Američan.
Hodnocení: 70%
Více informací naleznete na kartě filmu.