Recenze: Krvavý potok (Video)

Krvavý potok v úvodu popisuje příběh dvou odlišných lidí z dvou odlišných časů. Mezi první a druhou světovou válkou navštíví jeden z mnoha osamělých venkovských domů nacistický přisluhovač Richard Wirth (Michael Fassbender), aby zde zkoumal tajemný kámen, který rodina domu náhodou vykopala. O zhruba sedmdesát let později jsme svědky příběhu dvou bratrů, kteří se jednou společně vydali na výlet a tím byla jejich rodinná pouta zpřetrhána. Victor (Dominic Purcell) zmizel neznámo kam a jeho bratr Evan (Henry Cavill) už dávno vzal optimismus svého okolí a bratra v mysli pohřbil. Jednoho dne ho však Viktor probudí ze spánku, nařídí mu, aby vzal veškeré střelivo v domě a jde se na lov. Na lov posledních dvou let, kdy byl Victor nezvěstný. Tím příběh začíná a bohužel i v zásadě končí.

Na začátku nemají tvůrci karty rozdané vůbec špatně. Podobný mustr vyprávění dvou příběhů, které spolu evidentně souvisí, nevíme ale jak, je vděčným vypravěčským prvkem, který spolehlivě drží divákovu pozornost. S následujícím rozvojem je to bohužel horší. Jakmile bratři dorazí na místo (že jde o onu farmu z třicátých let je nepochybně jasné každému), dojde scenáristům dech.  Napřed jsem doufal v to, že jde jen o jakousi stopku v probíhající cestě. Farma se však ukázala cílem. A tím příběh skončil. Doslova. Následující hodinu se neděje nic jiného, než že bratři hystericky pobíhají po domě a zděšeně řeší absurdní potíže, protože je chce cosi zabít (cosi, co si předtím dva roky hrálo s Victorem). Ono cosi má moc převzít vládu nad tělem mrtvých tvorů. To by se mohlo zdát jako zajímavá vychytávka, ale chyba lávky. Když jsou oživováni lidé, působí jejich chování minimálně podezřele. A když zvířata, je to už vyloženě k smíchu. Dodnes vzpomínám na šílenou scénu z Kruhu, kde se hned několik jelenů velmi zábavně pokoušelo dorážet na hlavní hrdinku. Vzpomínaná scéna doslova bledne před digitálně přepálenou pasáží s koněm z Krvavého potoku, který útočí s pološíleným výrazem.

Vážně si nejsem jistý, co Joela Schumachera vedlo k tomu, aby se upsal podobnému projektu. Pravda, jeho kariéra vždycky připomínala horskou dráhu. Málokdo má takovou sinusoidu kvality – od geniálních (Telefonní budka), přes průměrné (Česká spojka)  po neuvěřitelně blbé (Batman a Robin). Přesto lze ve všech případech mluvit o jisté filmařské zručnosti a netopýři fiasko se dá omluvit tučným šekem. Proč ale Krvavý potok? Skutečně v něm nenacházím (z tvůrčího hlediska) jedinou věc, která by filmaře Schumacherových zkušeností mohla vyzývat. Chtěl se snad otřít o nacistické okultní historky? Měl chuť natočit béčko nejhrubšího zrna? Je zarytým fanouškem Útěku z vězení? Odpověď nenalézám. Schumacher se nicméně pohádal s původním scenáristou a některé pasáže přepsal, takže může těžko vinit někoho jiného. Tahle laciná šílenost, která by dějem stěží utáhla dvacetiminutový kraťas, je čistě jeho vizitkou. 

Krvavý potok by vás mohl v půjčovnách lákat. Plakát má stylový, na obalu tučným písmem hvězdu populárního seriálu a známé jméno režiséra. Nenechte se zmást. Ve skutečnosti nabízí Krvavý potok tu nejhorší možnou variantu – naprosto obyčejné hororové béčko bez špetky invence, které současně není tak blbé, aby alespoň pobavilo (nepočítám koně). Většinu času je zkrátka jen nudné k uzoufání. Skutečný volný pád, pane Schumachere.

Hodnocení: 25%

Více informací naleznete na kartě filmu.