Enola Holmesová 2 baví víc než mnohé komedie a jako rodinná zábava nezklame

Enola se rozhodla založit vlastní detektivní kancelář, ale naráží na nedůvěru svých zákazníků, kteří buď očekávají spolupráci s jejím slavným bratrem Sherlockem, nebo jsou zděšení, že vyšetřovatelkou je žena, ještě ke všemu tak mladá. Případy tedy nepřicházejí a Enola je nucená svou novou živnost zavřít. Tedy téměř, během balení krabic se totiž v její kanceláři objeví dívka Bessie a žádá po ní, aby jí pomohla najít sestru Sarah. Zmizela před týdnem a Bessie má o ni strach. Enola se případu ujme a začne zkoumat stopy, které po sobě Sarah zanechala.

Zavedou ji nejen do sirkárny, kde jsou obě dívky zaměstnané, ale i do kabaretu, kde Sarah vystupovala po večerech. Vodítek přibývá a je jasné, že její zmizení souvisí s neznámým mužem, se kterým ji pojilo romantické pouto. Nejvíc šokující ale je, že pátrání po zdánlivě nedůležité chudé dívce ji svede dohromady s Sherlockem a jeho novým případem. Ten je sice rád, že vidí svou sestru živou a zdravou, ale netěší ho, že se zapletla do kauzy vysoké politické korupce. Enole začíná jít o život, ale i přes doporučení bratra je rozhodnutá ve vyšetřování pokračovat. Sherlock tak má jedinou možnost – poprvé v životě se sestrou spolupracovat…

Za druhým dílem Enoly stojí stejný tvůrčí tým jako za prvním filmem a na výsledku je to znát. Příběh má opět dvě hodiny a znovu si celou dobu drží tempo a nenudí. Sice se neobejde bez chybiček, ale svou úlohu rodinné zábavy splňuje na jedničku.

Zatímco první díl Enoly vycházel z románu Nancy Springer, ten druhý už s knižní předlohou téměř nepracuje. Autoři scénáře Jack Thorne a Harry Bradbeer (jež snímek i režíroval) se nechali inspirovat skutečnou historickou událostí z roku 1888, kdy Sarah Chapman, jedna ze zaměstnankyň továrny na sirky společnosti Bryant & May, zorganizovala jednu z prvních ženských zaměstnaneckých stávek s ohledem na neuspokojivé pracovní podmínky tamních žen, které je nutily žít v chudobě a ohrožovaly jejich zdraví.

Byl to další krok v boji za ženská práva, a přesně to se tvůrcům hodilo, neboť pokud filmová série Enoly Holmesové s něčím pracuje, je to ženská emancipace. Tuto historickou událost scenáristé chytře zkombinovali s některými prvky z druhé knihy, jako je pátrání po zmizelé mladé dívce, stopy získané pomocí milostné korespondence, prodávání sirek i setkání s bratrem...

Publikum tak dostává zcela nový případ, ten je však do jisté míry propojený s tím literárním. Nový vrah do mytologie žánru zcela zapadá, a odkazuje na původní dílo Arthura Conana Doylea. Třeba tedy přiměje mladé diváky a divačky (snímek nese označení přístupnosti od třinácti let) po případech Sherlocka Holmese pátrat v domácích či městských knihovnách.

Odchylkou od knihy je i opětovné použití postavy lorda Tewkesburyho, který pomáhá rozvíjet romantickou linku mezi Enolou a jejím nápadníkem z prvního filmu. Navíc dává prostor mladické naivitě a nevědomosti související s první láskou a tím, že člověk neví, co se sebou. Je to úsměvné, okouzlující a roztomile trapné. Malé divačky navíc zaplesají radostí. Enola totiž i přesto zůstává silná, nezávislá a vtipná a její součinnost s povahově podobným bratrem příběh posiluje.

Stejně jako v prvním díle i zde Enola boří pomyslnou čtvrtou stěnu, tedy hradbu mezi jí a publikem, k němuž často promlouvá, a to i během řady akčních scén, v nichž ji padouši nijak nešetří. Skutečně jí jde o život, což je další věc, kterou scenáristé přejali z knižní předlohy. I v literárních případech jde Enola až na hranu a její život často visí na vlásku. Souvisí to s tím, že její mysl je sice brilantní, ale chybí jí zkušenosti a praxe, které získává postupně.

Nelze ale jen chválit. Co se týče bojových scén, kterých ve snímku není málo, nefungují tak, jak by měly. Vypadají až moc secvičeně a nepřehledně, navíc jsou uzpůsobené dětskému divákovi, takže jim chybí autentičnost, živelnost a využití všech možností, které by napadly dospělé. Jenže pak by vyznívaly mnohem násilněji a krvavěji, což není v daném žánru rodinného filmu žádoucí. Filmu navíc škodí některé nejasnosti v ději, například jak se Enola dostala na ples, kam neměla pozvánku, nebo jak se může dvěma ženám podařit přiblížit se nepozorovaně ve velkém dřevěném kočáru ke střeženému vězení a vyhodit jeho část do povětří.

Zkrátka se dá říci, že ačkoli je snímek akční, nápaditý a v mnoha ohledech se přibližuje kriminálkám pro dospělé, zachovává si hravou dětskou duši a nevinnost. Nechybí mu ani vtip, takže můžeme doufat, že dobrodružství Enoly a Sherlocka bude pokračovat, protože Millie Bobby Brown i Henrymu Cavillovi po celou dobu svítí v očích jiskřičky pobavení.

Sci-fi hororová minisérie vstoupila na Netflixu do čtvrté a finální sezóny. Obří zakončení nás čeká 1. července. Víte, proč byl projekt původně patnáctkrát zamítnutý a na jaké jiné filmy odkazuje?