Pokus o temný komiksový film nevyšel. Sylvester Stallone v dobrém úmyslu natočil jeden z nejslabších filmů své kariéry

Sylvester Stallone se na počátku svojí kariéry prvním Rockym a Rambem uvedl jako nadějný charakterní herec. Legendární filmový kritik Roger Ebert dokonce v době uvedení zmíněných filmů označil Slye za „mladého Marlona Branda“. Jenže osud tomu chtěl jinak a byl to právě Rambo, respektive jeho béčková pokračování, která Stalloneho zaškatulkovala jako akční hvězdu.

Té nálepky se herec nikdy nezbavil, jakkoli se několikrát pokoušel o změnu směru (komedie Oscar, drama Země policajtů). Nakonec mu zůstal jen Rocky, jediná postava, kterou si vysloužil několik nominací na prestižní filmové ceny (včetně proměněného Zlatého glóbu v roce 2016 za nejlepší vedlejší roli ve filmu Creed). Komiksové drama Samaritán, u něhož tvůrci neskrývavě mluvili o inspiraci v povedeném Vyvoleném M. Night Shyamalana, je z podobného těsta.

Snímek nás seznamuje s na první pohled obyčejným člověkem, který se protlouká světem jako nenápadný popelář a svůj volný čas vyplňuje opravami věcí, co lidé vyhodí. Zatímco však Vyvolený David Dunn svou nadlidskou sílu teprve objevoval, Slyův hrdina ji dobrovolně potlačil, aby mohl žit obyčejný život. Což se mu dlouho dařilo. Jednoho dne do jeho života vstoupí malý chlapec, který věří, že je Samaritán naživu a hledá ho. A netrvá dlouho, než se před ním hlavní hrdina prozradí.

Je to slibný základ a jakkoli Stallonemu nedává možnost předvést něco herecky nového, jde bezpochyby (o pro něj) vděčnou charakterovou šablonu. Je navíc sympatické vidět komiksový film, který se nesnaží utopit své poselství v přehnaných digitálních bitvách, ale chce nabídnout realitu špinavých ulic současné Ameriky, která dávno ztratila naději v lepší zítřky.

Původně měl Samaritán dorazit do kin již před dvěma lety. Probíhající pandemie ale jeho premiéru neustále odsouvala, až snímek skončil jako exkluzivita pro streamovací službu Prime Video, kde byl uveden minulý pátek. Není se čemu divit, proč nakonec produkující studio MGM hodilo ručník do ringu. Jakkoli nelze nic namítat proti samotnému Stallonemu, který odvádí svůj zádumčivý (a časem ověřený) nadstandard, zbytek je nezajímavou žánrovkou bez přidané hodnoty, v níž postavy nedostanou prostor k nějakému skutečnému růstu, motivace záporáků je extrémně chabá (prostě jen chtějí chaos) a styčné příběhové body se dějí nahodile, aniž by se navzájem nějak ovlivňovaly.

Fakt, že ve stejný moment malý chlapec odhalí identitu Slyova popeláře a hlavní záporák najde ničivou zbraň, která jediná může Samaritána zničit, je daný pouze tím, že to scenárista potřebuje, nikoli že by jedno vedlo k druhému (kdyby například první projev nadlidských schopností aktivoval kladivo, šlo by o logickou návaznost, o nic podobného se ale snímek ani v nejmenším nepokouší).

Chabě vystavěný scénář se ale dá vždy přejít, pokud nás snímek baví. Zatáhne nás do svého světa, představí nám postavy, o které máme zájem. A režisér Julius Avery jako vypravěč selhává až nečekaným způsobem. Přitom jeho předchozí počin Overlord byla sympatická akční bejkovina plná tvůrčí energie. Samaritán je ale ve všech ohledech zaměnitelný a v budování scén nenápaditý. To jediné, co relativně slušně šlape, jsou akční scény, ale těch není mnoho a i ony trpí tím, že navzdory jisté míře brutality cílí na mladé diváky. I když se tak rozdávají velké rány, chybí v nich byť jediná kapka krve (a v kontextu s použitou silou to působí minimálně komicky neupřímně).

Dokonce i nadějný dějový twist vychází naprázdno, protože je čitelný desítky minut dopředu (přičemž si ho lze dokonce odvodit již z úvodních titulků).

Náznakem toho, že studio zlomilo nad filmem hůl dávno před jeho premiérou, je pak mizerný flashback z minulosti. Stallone je v něm digitálně omlazen a jde zcela bez přehánění o nejhorší ukázku zmíněné technologie od druhého Trona, v němž studio Disney přímo děsivým způsobem zkoušelo omladit Jeffa Bridgese. Zatímco však v roce 2010 šlo podobný nedostatek omluvit tehdejšími omezenými technickými možnosti, dnes je to šetření nákladů.

Co Samaritán má? Stylový animovaný prolog, snaživého Stalloneho, s jehož výkonem budou skalní fanoušci bezpochyby spokojení, pár solidních soubojů a jednu zapamatovatelnou hlášku. A to je všechno. Pokus o natočení realističtějšího komiksového filmu vždy na Kinoboxu rádi vidíme, Samaritán je ale trefou mimo cíl a Sly si tak, v rámci hlavní role v superhrdinském filmu, připisuje po nechvalně proslulém Soudci Dreddovi na konto další propadák. A to píši jako fanoušek, který se Slyem prošel celou jeho kariéru a k řadě propadáků jsem si našel cestu. Mám ale obavu, že Samaritán nebude ten případ, protože jde po všech stránkách, bohužel, o odfláknutý produkt.

Filmy z Jižní Koreje se vyznačují tím, že jen málokdy mají jeden žánr. Proto je Podezřelá nejen krimi thrillerem, ale i romancí a komedií. A stejně jako předcházející díla režiséra Parka Chan-wooka (Old Boy, Komorná) jde o podmanivou výtvarnou podívanou.