Tři Tygři zamířili do filmu. Chvílemi je z toho výjimečně krotký zvěřinec
Trailer: Tři Tygři ve filmu: JACKPOT
Fanda osmdesátkových akčních pecek Milan (Albert Čuba) a mentálně postižený řidič s přiškrceným hlasem David (Štěpán Kozub) mají potíže s místním vyděračem Králem (Dušan Sitek) a jeho pohůnky. Zdemolovaným luxusním vozem to ale všechno jen začíná. Dvojice nýmandů setře osmimilionový los, ale na vyzvednutí výhry má jen něco málo přes 24 hodin. Z Ostravy do Prahy to bude pořádná štreka, která povede neplánovanou „zkratkou“ přes Polsko a Slovensko. Ke dvojici se připojí snaživý herec Herbert (Vladimír Polák) a uťápnutý policista Robert (Robin Ferro), takže jsou představitelé Třech Tygrů kompletní. Zprvu jsou proti sobě, později proti všem a servírují komediální road trip s mimořádnými akčními vložkami, dopravními prostředky a (anti)talentem na vše možné i nemožné.
Albert Čuba je tahoun party, Ostravak jak cyp. Ze všech tygrů se ještě spolu s Vladimírem Polákem nejméně odchyluje od výstupů z krátkých skečů nebo seriálu sKORO NA mizině, který v době covidu zaznamenal mimořádný úspěch v online prostoru. Čubův Milan je úderný, občas vtipný, jindy trapný (někdy platí obojí současně), místy bezradný. Polákův Herbert nepřestává snít o velkém divadelním jevišti a roli, takže si na cestu sbalí hned několik kufrů s kostýmy. Bude se totiž točit online reality show, takže musí být za každých okolností připravený. Kozub hraje šišlajícího a mžourajícího řidiče ostravské lokálky, jeho čapka a vzezření trochu připomene Bohuše z Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992) nebo Otíka z Vesničko má středisková (1985). Robin Ferro je v roli policisty vždy ochotný přiložit ruku k dílu a zkratkovitě okomentovat situaci.
Kouzlo skečů Třech Tygrů vždy spočívalo v improvizacích a krátkém formátu. Mezi mé nejoblíbenější kousky patřila krátká videa pojednávající o sebeobraně, kousky, v nichž Ostravak hrál Pražáka přijíždějícího do Ostravy a podobně.
Tři Tygři byli mistři převleků a rolí. V celovečeráku JACKPOT musí utáhnout s jednou maskou (vyjma Vladimíra Poláka, který si své kufry a kostýmy jistě užíval) 110 minut poměrně neoriginální roadmovie, ve které podstatný prostor zabírají zdařile připravené a natočené akční scény. V jedné z nich si zahraje i režisér Emil Křižka šéfa posádky polského vozu a šroubováky a krví se zde šetřit nebude.
Dojde na pár zajímavých cameo výstupů (Miroslav Kalousek v roli rybáře dohlíží na koupel svůdných jeptišek, objeví se zde Milan Baroš, koproducent filmu, nebo Iva Janžurová), parodovat se bude kung-fu a Steven Seagal, o Češích se bude opět mluvit jako o ateistech a v rámci bloudění se čtveřice solidně zbylinkuje u slovenského bači.
Scénář filmu je prosťounký, nápady a inspirace vycházejí z hloubi osmé a deváté dekády minulého století. To by tolik nevadilo, pokud by hlavní protagonisté dodávali kvalitní humor a to, co jim jde nejlépe, improvizaci. Soukolí produkce celovečerního filmu jim to ale nedovolilo, a tak vznikl snímek, kteří si užijí skalní fandové souboru, ale ostatní bude v rámci 110 minut velmi často nudit. Nepomohou ani groteskou inspirované zrychlené sekvence, animované mikropříběhy nebo multižánrová hudba.
V rámci jednotlivých scének mě nejvíce pobavila a zaujala ta s údajnými robotickými ovcemi, které Tři Tygry sledují svými kamerami, šéf polského gangu s úlisným knírem v podání režiséra Křižky a Ferro na všemožných jednostopých dopravních prostředcích. Po tak dlouhém čase stráveném ve společnosti Třech Tygrů jsem si naopak vypěstoval averzi na Čubův přehrávaný dialekt a ukňouraného Kozuba. Snad mě tvůrci neobviní z úzkoprsosti a absence nadhledu.
Ve výsledku je JACKPOT krotkým zvířátkem, které přežvýkalo všemožné inspirace a vzory, ale nic světoborného nepřineslo. Tři Tygři se dle vlastních slov k celovečeráku propracovali krůček po krůčku, logicky a kvůli lásce ke kinematografii a řemeslu. S tím se nedá polemizovat, ostatně Čuba a Kozub byli jedněmi z hlavních producentů filmu. Na záda si ale naložili příliš a publikum bude ve výsledku spíš vzpomínat na youtubové improvizační skeče Třech Tygrů než na téměř dvouhodinové galeje na trase Ostrava – Praha.