První dojmy: Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství. Zábavná jízda i pouťový kolotoč s pizza koulemi

Kamil Fila – 50 %

Rozpaky z nového „Pana doktora“ jsou způsobeny jednak tím, že to je film žánrově a stylisticky přeplácaný jak pouťový kolotoč, jednak proto, že móda mnohovesmírů vede k línému psaní scénářů. Může se tu stát cokoli, lze se propadnout kamkoli, kdokoli kdykoli může vstát z mrtvých nebo nahradit někoho jiného v jiném vesmíru. Vlastně tu chybí nějaké napětí, když sice může být v sázce „osud celého světa“, ale těch světů je nekonečně mnoho. Kdo neviděl alespoň seriál WandaVision, může být dost zmatený, o čem se půlku filmu hovoří. Skutečně imaginativních scén tu je nakonec minimum.

První propadnutí branami mnoha světů (včetně jednoho kresleného), hudební souboj pomocí smrtících not z partesu a trochu celá ta nekromancie, jež nejvíc připomene dávné Evil Dead, jímž se proslavil režisér Sam Raimi. Obecně je tento díl výrazně víc hororová podívaná, překvapivě ale málo surrealistická, psychedelická nebo duchovní oproti jedničce. Výkon Benedicta Cumberbatche je poněkud unavený a jeho vlasy na velkém plátně v detailu vypadají hrozně uměle. Wanda je typicky rozpolcená záporačka, Elizabeth Olsen ji hraje, jako by šlo o oscarové drama, jenom její touha být „fulltime single mom“ nemá hloubku, ale jen sitcomové rozměry jednoho obýváku.

Při představě, že tu mohly být opravdu alternativní vesmíry, jiné společenské a fyzikální zákony, mohla to být skvělá zábava. Tento marvelovský produkt ale přijde maximálně s tím, že jinde jedí pizza koule místo placky. A tehle film je prostě jen hodně vrstevnatý hamburger, kde je místo bulky avokádo. Zdánlivě avantgardní, ale pořád fast food.

Druhý díl Doctora Strange si pro diváky a divačky připravil skutečně šílenou jízdu. Akcí nabitá podívaná začíná ve vysokém tempu ihned po úvodních titulcích a neztrácí ho ani po zbytek filmu. Snímek je povedený nejen po trikové stránce, ale je vyvážený i s ohledem na akci, humorné okamžiky či provázání s ostatními filmy a seriály z produkce Marvelu. Dojde na řadu překvapení a hostování postav, které už se objevily buď v jiných snímcích, nebo se představí nově a jejich další osudy nás nejspíše čekají v dalších počinech. Je otázkou, zda se dočkají samostatných projektů, nebo přímo v Doctoru Strangeovi, protože závěrečné titulky nenechaly nikoho na pochybách, že se vrátí.

Za mě u snímku převažovalo naprosté nadšení, bavila jsem od začátku do konce. Příběh měl nápad, úžasné vizuální zpracování i hravost, kdy si snímek umí udělat legraci i sám ze sebe. Skvělé je i provázání se seriálem WandaVision či s animovaným pořadem What If...? Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství je za poslední dobu nejlepší marvelovkou, lepší než poslední Spider-Man, který těžil z neskutečné nostalgie.

Na tento film jsem šla pečlivě připravená. Jako dlouholetá fanynka marvelovek jsem měla kromě trailerů nastudované i všelijaké divácké spekulace o tom, co se ve filmu pravděpodobně stane, a přesto jsem byla překvapená. A to vskutku příjemně. Dlouho očekávané druhé pokračování Doctora Strange, které slibovalo nejen dávku šílenosti, akce, abstrakce a efektů, ale také hororu, to všechno splnilo a přineslo do kin opět něco jiného, než na co jsme byli dosud zvyklí.

Čekejte zvraty, na které nepřišli ani ti nejzapálenější twitteroví uživatelé, užívejte si pohled na skvostné vizuální efekty a připravte se i na krev, zombie, dávku temné magie a děsivá monstra. Snímku nemám prakticky co vytknout, bavila jsem se od začátku do konce a brzy si dám přídavek. Marvel mi opět ukázal, že má stále esa v rukávu a rozhodně co nabídnout. Cestování přes mnohovesmír jsem si užívala jak po obsahové stránce, tak i po formální, a tak musím snímek hodnotit velice kladně.