První dojmy: Ultimátum je velmi příjemným překvapením. Napětí by se dalo krájet

Policejní vyjednavač Daniel Andrik (Ján Koleník) se zaplétá do politicko-vyjednavačské krize na jednotce intenzivní péče kardiologického oddělení, kde se mimo ministra obrany nachází i Danova těhotná přítelkyně Lenka (Ester Geislerová) a její matka. Aby ji Dano spolu s dalšími pacienty a personálem dostal na svobodu, musí čelit požadavkům nevyzpytatelného únosce Korňana (Milan Bahul) na jedné straně a tlakům nejvyšších politických špiček na straně druhé. Navíc proti němu není jen čas, ale i velké vládní tajemství, které se nemá dostat na povrch. Je z této situace vůbec cesta ven?

Ultimátum je pro mne velmi příjemným překvapením. Od úvodních okamžiků prvního dílu je pořad velmi napínavý a nastavenou dynamiku udržuje po celou dobu. A k celkově hutné atmosféře nepomáhá jen skvělá orchestrální, dynamická a místy zlověstná hudba, ale i dusivé nemocniční prostředí a emoce všech přítomných. Korňan v podání Milana Bahula je zoufalý člověk, který ale velmi dobře ví, co dělá a čeho chce dosáhnout. Pro Dana je v sázce všechno a nemocniční personál je vyděšený, zároveň se snaží zůstat statečný a postarat se o své pacienty. Každý šedesátiminutový díl (viděla jsem dva) samozřejmě končí v tom nejnapínavějším bodě a bude publikum nutit zhlédnout další. A možná je tak i na chvíli dovádět k zuřivosti, to ale jen dokazuje, jak dobře je příběh vystavěný a natočený.

Výhodou je i sympatické česko-slovenské herecké obsazení či kulisy, ve kterých se příběh odehrává. Seriálová nemocnice jako by z oka vypadla většině našich nemocničních zařízení včetně barev dlaždiček, obložení nebo stěn. Příběh se sice odehrává na Slovensku, ale naše země mají k sobě tak blízko, že je nám toto prostředí vlastní. Jediné, co bude chvíli vadit, je český dabing, ke kterému Česká televize nakonec přistoupila, ale s ohledem na to, v jakém tempu se události odvíjejí, si toho po chvíli přestanete všímat.

Abych ale pouze nechválila. Je třeba přiznat, že ani Ultimátum se nevyhnulo jistým prvoplánovým prvkům, jako je osobní linka týkající se hlavního vyjednavače, který má v incidentu zapletenou rodinu (snímek Rukojmí například) i fakt, že je to poměrně komplikovaná osoba. Andrika by ve své jednotce asi nechtěl žádný velitel – neustále porušuje pravidla, je závislý na prášcích proti bolesti a s kolegy si příliš nerozumí (podobnost s různými problematickými detektivy skandinávských detektivek závislých na alkoholu či drogách bije do očí). Než se v nemocnici strhne mela, je kvůli všem těmto přestupkům poslán domů s tím, že má jít na rodičovskou dovolenou a po nějaké době dát výpověď.

Když je ale první v nemocnici, kam jede vyzvednout Lenku, získá si Korňanovu důvěru a on si ho jako vyjednavače vyžádá, ačkoli jeho nadřízení trvají na tom, že se do záležitosti nemá míchat. Pak je tu postava těhotné Lenky a nakonec i nemocniční personál složený z různě statečných nebo zbabělých lidí, kteří situaci ještě víc komplikují (viz posádka autobusu ve filmu Nebezpečná rychlost). Otvor v žaluziích přesně tam, kde má Korňan hlavu, aby ho mohl odstřelovač zaměřit... A pak je tu politická linka, která vždy znamená nechutnou špinavou hru. Zatím to ale funguje.

Ultimátum je povedený thriller, u kterého nezbývá než doufat, že mu nedojde dech, filmaři udrží nastavené tempo a že se příliš nezamotá do vysoké politické hry.