Seriál Nečekaný vrah nabízí exkluzivní pohled do jedné ze slavných politických vražd
Nečekaný vrah (The Unlikely Murderer) je nová švédská kriminální minisérie, jež je k vidění na Netflixu. Má celkem pět epizod po zhruba padesáti minutách a je natočená podle stejnojmenné faktografické knihy od spisovatele Thomase Pettersona.
Trailer
Dne 28. února roku 1986 byl ve Stockholmu zastřelen významný švédský politik Olof Palme. V té době byl premiérem, jenž bojoval proti rasismu a zasazoval se o rovnoprávnost. Švédská společnost ho označovala jako bojovníka za mír. Palme měl natolik velkou důvěru ve společnost a své myšlenky, že se na veřejnosti pohyboval bez ochranky. A právě to se mu stalo osudným. Onoho únorového večera se vracel se svou manželkou z kina, když jej napadl neznámý muž a ukončil jedním výstřelem jeho život, druhým zranil jeho ženu.
Střelce se nikdy nepodařilo dopadnout, přestože bylo v okolí dostatečné množství svědků, kteří by jej dokázali identifikovat. V roce 2020 bylo vyšetřování vraždy dokonce zastaveno, poněvadž byl jediný podezřelý prohlášený za mrtvého. Výše uvedená kniha se na něj zaměřila a její autor na základě doložených svědectví, policejních záznamů a novinových článků popisuje, jak mohlo k vraždě dojít. Tímto hlavním podezřelým je grafický designér Stig Engström, zaměstnanec švédské firmy Skandia, jenž je v celém případu známý pod přezdívkou Skandia Man.
Seriál je natočený na základě veškerých sesbíraných důkazů, které se Pettersonovi povedlo shromáždit. Hned na úvod bych ale ráda uvedla, že vina Stiga Engströma nebyla nikdy prokázána. Úřady ho sice uvádějí jako hlavního podezřelého, ale vzhledem k tomu, že se k činu nikdy nepřiznal a neexistuje žádný klíčový důkaz, tato teorie zůstává v rovině domněnek. Nejprve jsem se domnívala, že mě čeká další dokumentární kriminální podívaná. Na Netflixu je takových titulů spousta, například Na místě činu: Zmizení v hotelu Cecil, Sophie: Vražda v západním Corku nebo Paměti vraha: Případ Nilsen. Tvůrci ale tento případ pojali mnohem umělečtější seriálovou formou.
Děj začíná zločinem a pozvolna přechází k jeho následkům. Ukazuje, jak Stig Engström rafinovaně manipuloval médii i policejními složkami, jak podával křivá svědectví, vymýšlel si a měnil své výpovědi, čímž ze sebe ve výsledku udělal nedůvěryhodného svědka, nad nímž se dlouhé roky nikdo nepozastavil. Oceňovala jsem také to, že zde podezřelý Stig vystupuje v hlavní roli a vše tak nahlížíte jeho perspektivou. Ztvárnil jej švédský herec Robert Gustafsson, jenž se objevil například ve snímcích Kyselé Vánoce nebo Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel.
Seriál ukazuje, kolika přešlapů se policie během vyšetřování dopustila, jak přehlížela důkazy a volila nevhodné postupy. Vyšetřování příliš nepomohlo ani to, že se na případu podílely dva policejní týmy, které spolu nebyly schopné pořádně spolupracovat a předávat si informace. že Jeden tým se snažil vše řešit v naprosté tichosti a proniknout do případu zevnitř, druhý zase neváhal veškeré informace poskytovat médiím, vypisovat odměny, zveřejňovat výpovědi svědků a policejní portréty podezřelých. Druhý tým totiž vedl šéf policie, původně soudce, který neměl o důsledné policejní práci ponětí a dělal vše primárně pro slávu.
Musím určitě vyzdvihnout herecké výkony. Gustafsson ztvárnil charakter Stiga naprosto špičkově. Působí zde jako tichý, vyhořelý samotář, jenž měl ve svém mládí velké ambice. Chtěl dosáhnout velkých kariérních úspěchů a uznání. Sám lidi hodnotil podle třídních statusů a dělal vše pro to, aby se dostal do vyšších společenských vrstech. Trpěl šikanu ze stany svých „přátel“ jen proto, že to bral jako daň za své postavení. Jeho neustále hromadící se neúspěchy, jež během života nasbíral, jej však dovedly k nekonečné frustraci. Právě ta ho možná přiměla k tak hrůznému činu. Věčně šikanovaný brýlatý mužíček, s nimž po celý život zametali jak přátelé, kolegové i rodina, se zkrátka chtěl stát někým. Když se mu nepodařilo proniknout, chtěl se prosadit jinak.
Vystupují zde také postavy vyšetřovatelů, investigativních novinářů, rodinných příslušníků oběti i možného pachatele, jeho kolegové, terapeuti a přátelé. Snímek tak působí vskutku celistvě a důvěryhodně. Jsme totiž svědky mnoha názorů, pohledů na postavu Stiga, což o něm poskytuje kompletní obraz. Kladně hodnotím také kostýmy, jež jdou ruku v ruce se zachycenou dobou (osmdesátá a devadesátá léta). Oceňuji ale i skutečnost, že tvůrci nevnucují publiku pouze jeden názor a jediného pachatele, přestože syžet pracuje víceméně s jedním primárním podezřelým.
Stig policii i médiím poskytoval tipy na různé pachatele, aby od sebe odvedl pozornost. Vzhledem k neuzavřenosti případu jsme si ale nemohli být jistí tím, zda lže, nebo jestli mluví pravdu. Během předkládání faktů se každý mohl rozhodnout, zda věří ve Stigovu vinu, přesto zůstává pár otázek nezodpovězených. Seriál zobrazuje všechny události, jež se odehrály během několika let vyšetřování.
Nic není jednoznačné. To je podle mě téma této série, která nic nevnucuje, pouze ukazuje jednotlivá fakta, a dělá to skutečně zábavnou a originální formou. Jediné, co bych seriálu vytkla, je jeho délka. Chápu, že nás tvůrci chtěli seznámit s veškerými detaily, někdy mi ale přišlo, že se vše až moc opakovalo a děj neubíhal tak plynule, jak by mohl. Kdyby měla série místo pěti dílů čtyři, jsem si jistá, že by to bylo ještě o něco zábavnější a dramatičtější.