Minisérie Kaštánek opět dokazuje, že Skandinávci kriminálky umí skvěle
Naia Thulinová je asi čtyřicetiletá detektivka kodaňské policie, která sama vychovává dceru Le. Péči o ni jí ale moc nejde, neboť jí práce zabírá příliš mnoho času a bez pomoci svého otce Aksela by byla bezradná. Není divu, že mezi Le a Naiou není vše ideální. Holčička chce proto začít bydlet u dědečka, který na ni má čas. I to je důvod, proč chce Naia přeřadit na jiné oddělení s pevnou pracovní dobou a o dceru se začít pořádně starat. Její plány ale překazí případ vraždy, ke kterému je přidělena spolu s novým partnerem – policistou Europolu Markem Hessem. Na dětském hřišti je nalezena zohavená mrtvola ženy a u ní leží panáček z kaštanů. Na něm se najdou otisky prstů Kristine Hartungové, dvanáctileté dcery ministryně sociálních věcí Rosy Hartungové, jež před rokem zmizela a byla prohlášena za mrtvou. Když se objeví tělo druhé ženy, po týdnu i třetí a u všech se najdou „kaštánci“, začnou Thulinová a Hess chápat, že vraha nic jen tak nezastaví. Pokud chtějí přijít případu na kloub, budou se muset vydat hluboko do minulosti.
Severské kriminálky ve filmové, seriálové nebo knižní podobě patří mezi velmi oblíbené. Může za to hlavně originální, pochmurná atmosféra, kterou doplňují svébytné postavy nemluvných odtažitých detektivů, kteří se většinou potýkají se svými vlastními démony. Jakmile se tedy objeví nový seriál ze Skandinávie, většinou přitáhne velký zájem. Kaštánek od Netflixu, není výjimkou. Navíc za ním stojí úspěšná stejnojmenná románová předloha dánského spisovatele Sørena Sveistrupa, který se na seriálu podílel jako jeden ze scenáristů. Režie se ujali Mikkel Serup a Kasper Barfoed, pro něž se nejedná o první kriminální seriály. Serup byl jedním z režisérů velmi dobře hodnoceného Zločinu a Barfoed režíroval několik epizod seriálu Rukojmí ve tmě. A své zkušenosti z tohoto žánru u Kaštánka zúročili.
Kaštánek totiž obsahuje vše, co má správná kriminálka, i když v tomto případě spíše detektivka, mít – mrazivou atmosféru, inteligentní a odhodlané kriminalisty, napínavý příběh, vyšinutého vraha a na konci pořádné překvapení v případě odhalení vrahovy totožnosti. A v tom rozdíl mezi kriminálkou a detektivkou tkví, u kriminálky většinou pachatele zločinu znáte a jen sledujete vyšetřovatele, kteří se ho snaží dopadnout, u detektivky identitu pachatele neznáte až do posledních okamžiků příběhu. V případě Kaštánka navíc všechny tyto prvky navíc dokreslují malebné exteriéry podzimního sychravého Dánska (na předměstích Kodaně nebo na venkově), skvělé herecké výkony všech herců (včetně dětí) a ztmavené, lehce dožluta laděné barvy, které umocňují temný a mírný retro nádech příběhu, který v sobě nese i krutou zprávu o tom, jak dokáže bezcitné lidské chování pokřivit nevinnou mysl dítěte.
Příběh šestidílné minisérie se odehrává v průběhu sedmnácti dní. V jednotlivých asi padesátiminutových epizodách publikum spolu s kriminalisty odkrývá jednotlivá fakta případu, která se ale postupně zamotávají a vrací se v útržcích do minulosti, kde to všechno začalo. Podezřelých přibývá, mrtvoly jsou čím dál více zohavené a čas pomalu dochází, protože se kdykoli může objevit další mrtvá žena. Napětí střídá drama v podobě osobních problémů protagonistů – Thulinová v podání Danicy Curcis (která svou unavenou, zdeptanou detektivku hraje skvěle) bojuje o dceru, a Mark Hess (sympatický Mikkel Boe Følsgaard) se snaží žít dál, tragicky přišel o manželku i dceru, a tak se do práce vrhá po hlavně a jeho zarputilost je hnacím motorem celého vyšetřování, protože se odmítá vzdát. Divák je tak v neustálém napětí nebo pociťuje depresi a frustraci vyšetřovatelů, kteří jsou ve všem o krok pozadu, nemají svědky a zoufalí rodiče Kristin Hartungové mají svých problémů tolik, že je požírají a oni nechtěně hrají vrahovi do karet.
Celý příběh se ale soustřední na malou skupinu postav, vedle ústředního dua detektivů jsou důležití lidé kolem Naiy, ostatní vyšetřovatelé a rodiny obětí zločinů. Ostatní postavy jen příběh chytře dokreslují a pomáhají s rozšiřováním počtu možných pachatelů. Díky tomu se ale není těžké v ději a vyšetřování orientovat, což je ohromná výhoda. Navíc to sedí k severské povaze příběhu, k jejich rezervovanosti a soukromí, jehož si lidé ve Skandinávii tolik cení, sousedé jsou daleko, domy jsou téměř na samotě… ideální podmínky pro vraha.
V příběhu se občas objevují skutečnosti, které vás zarazí (například, jak je možné, že vrah svým obětem tak rychle řeže končetiny, a jak to, že to nikdo neslyší, nebo proč si Rosa Hartungová najednou začne vzpomínat až na samém konci případu), ale nic není perfektní. Vyprávění jinak funguje dobře, vše do sebe zapadá a s odhalením vraha vám taky řada věcí dojde. A ačkoli seriál není žádnou akční podívanou (v centru dění je klasické vyšetřování, žádné honičky, výbuchy nebo střelba), finále má slušně nadupané, dojde v něm na zbraně, pily, plameny i honičku v autě.
Pokud jste tedy dosud váhali, zda se na Kaštánka podívat, mohu ho s klidným svědomím doporučit. Je to velmi povedená kriminálka, která pasuje mezi trilogii Milénium nebo Oddělení Q. Jen bych nejdřív nečetla knihu, tu bych si nechala až na potom, přišli byste o to nejlepší.