Recenze: Akční Mrazivá past odkazuje k velkým klasikám a plýtvá charismatem Liama Neesona.

Abychom uvedli věci na pravou míru, Mrazivá past se v červnu objevila pouze na americké verzi Netflixu, zatímco v našich končinách zamířila do kin 15. července. A příliš silný dojem bohužel nezanechala - příběh o nebezpečné výpravě přes zamrzlý a rychle tající oceán totiž možná disponuje atraktivním konceptem, ovšem jednotlivé ingredience už mají prošlé datum spotřeby a v dnešní době už zkrátka nikoho neoslní. A zachránit jej nedokáže ani hvězdný Liam Neeson, jenž jinak pochopitelně zachrání všechno a všechny.

Mrazivou past inicioval jako scenárista i režisér dvaašedesátiletý Jonathan Hensleigh, jenž za kamerou dosud příliš neoslňoval. Natočil například komiksový propadák Kat s Thomasem Janem či mizerný kanibalský horor Vítej v džungli, přičemž nejvíce chvály sklidil určitě za sympatické retro Sejmout zabijáka. Pro svou novinku rekrutoval takřka sedmdesátiletého Liama Neesona a posadil jej za volant kamionu v akčním thrilleru, jehož ambice začínají i končí u zajímavé směsice žánrových vzorů. Neeson ztvárňuje zkušeného řidiče Mika McCanna, jenž právě s mentálně postiženým bratrem Gurtym (Marcus Thomas) dostal vyhazov z práce a lačně skočí po štědře placené nabídce. Ta spočívá v převezení těžkého nákladu přes zmrzlé vodní plochy až k odlehlému diamantovému dolu, kde zůstalo mnoho dělníků uvězněno následkem prudkého sesuvu. Záchranné mise se kromě obou bratrů účastní také vedoucí výpravy Jim (Laurence Fishburne), temperamentní potížistka Tantoo (Amber Midthunder) a pojišťovací agent Tom Varnay (Benjamin Walker), jenž má hájit zájmy zainteresované společnosti.

Tímto konceptem připomíná Mrazivá past konkrétně jeden klasický snímek, jímž je vynikající dobrodružné drama Mzda strachu z roku 1953. Také v něm dvojice protagonistů ve finanční tísni souhlasí s účastí na podniku, který může snadno skončit jejich smrtí, a v kamionech převáží výbušný nitroglycerin k místu obrovské ropné nehody. Ovšem zatímco francouzská klasika představuje vrstevnaté a psychologicky náročné dílo, které se postupně stává metaforou o strastiplném úniku z chudinské reality, Heinsleigh nyní vypráví o poznání primitivnější a béčkový příběh.

Samotná cesta přes ledovou plochu, která už v jarních měsících připomíná

spíše bezednou hrobku nežli bezpečnou silniční komunikaci, je ostatně pouze záminkou k tradičním akčním honičkám a k souboji oslabených jedinců proti spiklenecké organizaci. Očekávaného napětí, které by plynulo jen z nervózní jízdy na praskajícím ledu, si tak divák příliš neužije, přičemž počítat nemůže ani se zajímavě vykreslenými hrdiny. Bratři za volantem jsou samozřejmě bezvýhradní klaďasové a dá se celkem snadno odhadnout, kdo a proč se jim v průběhu rozhodne zkřížit záchranné plány. A byť je to právě obávaná 'mrazivá cesta', na níž dochází k prvním velkým komplikacím a z jejíchž spárů musí hrdinové několikrát unikat, druhá polovina snímku se proměňuje v jednu velkou honičku s kamiony, automobily i sněžnými skútry.

Na nedostatek dílčích atrakcí si tedy divák stěžovat nemůže. Film má rychlý úvod, během něhož jsme svědky podezřelého důlního sesuvu i krátkého představení aktérů, jimž dominuje čestný drsňák Neeson. A když už je zřejmé, že sněhem zasypaný remake Mzdy strachu nedostaneme, můžeme doufat alespoň v čistou béčkovou zábavu v atraktivním prostředí. Postavy motivuje kromě slíbené finanční odměny také časový deadline, neboť zasypaným horníkům kvapně dochází kyslík, a snímek si tedy pomyslně nemůže dovolit přibrzdit a na dlouho ustávat v pohybu. Jenže přesně to bohužel dělá, když zahrnuje i několik scén s uvězněnými horníky, které v součtu nijak nepřispívají sdělení a už vůbec ne gradaci příběhu.

A právě gradace je další problém, na nějž Mrazivá past navzdory upřímné snaze všech zúčastněných doplácí. Jelikož je servírována béčková partie s amorálními zloduchy a srdnatými klaďasi, charakter vyústění je nevyhnutelný. A záleží tedy pouze na akčních scénách, zda film obstojí alespoň ve své přiznané váhové kategorii. Jenže i v tomto ohledu to není žádná sláva, a ačkoli se najde několik adrenalinových sekvencí, akci většinou schází variabilita i moment překvapení. A nejvíce se to projevuje v závěru, kdy už neustálé dobývání řidičské kabiny a vyhazování záporných postav dveřmi vyznívá únavně.

Neeson svého tradičně formovaného hrdinu stále podává přesvědčivě a na menším prostoru potěší také sympatický Laurence Fishburne, ale ostatní postavy se scénami míhají jako matné stíny. A vůbec, takto koncipovaný film by se hodil spíše do osmdesátých let, což ale v tomto případě neznačí nostalgické propojení se zašlou kinematografickou érou, jako spíše absenci vlastního rukopisu. Příběh s 'překvapivým' odhalením zlodušských plánů působí nedomyšleně a pouze jako nutná kulisa pro akční jádro na bázi subžánru 'trucksploitation', které se na papíře jistě jevilo atraktivně. Ovšem jeho provedení, ač řemeslně solidní, postrádá jakoukoli přidanou hodnotu či dominantní tvůrčí záměr - trsy motivů jakoby spolu jen koexistovaly a mezi vztahem dvou titulních bratrů, velkým korporátním spiknutím a uvězněnými horníky, které asi nemáme vnímat jen jako anonymní masu nešťastníků, chybí jasné pojítko.

Mrazivá past tedy možná obstojí jako lehká zábava na deštivé odpoledne s několika známými hereckými tvářemi, která staví dosti jednotvárnou akci nad různorodé možnosti svého námětu. Mám dojem, že pokud by divák dopředu znal všechny dějové zvraty i podobu vyústění, na jeho zážitek z filmu by to mělo jen pramalý dopad. Jde o typickou akční rychlokvašku s menším rozpočtem, která celkem nadšeně odkazuje k již přežitému subžánru, avšak není jej schopná jakkoli inovovat. Vyloženě neurazí a místy má slušné tempo, avšak zhlédnutí lze doporučit jen malé hrstce diváků, která nachází zalíbení v řinčení nákladních motorů a vyhledává jakoukoli reminiscenci silničních thrillerů po vzoru Šíleného Maxe.

Hodnocení: 50%