Recenze: Stručné dějiny vyhlazování - zkuste si alespoň na chvíli představit, že jste otrokem (v lepším případě)

Distributor Stručné dějiny vyhlazování popisuje jako "vizuálně podmanivou výpravu časem do nejtemnějších období lidstva". Vyhlazování severoamerických indiánů, drancování kaučuku v africkém Kongu belgickým králem Leopoldem II., obchod s otroky nebo nacistický holokaust jsou popisovány jako taktika rozpínavého bílého muže, plná zastíracích manévrů a posvěcená například římskokatolickou církví.

Režisér Raoul Peck svůj hybridní dokument doprovodil též sugestivním hlasem v komentáři a divák má na výběr - buď sledování série vzdát, nebo přistoupit na autorovu hru a vnořit se do světa historického bezpráví. S tím dodatkem, že hlavním a výlučným záporákem-zlosynem tu je bílý muž Západního světa, využívající ke svému obohacení dobývání cizích území a podvolování si různých světových ras.

Režisér Raoul Peck se narodil na Haiti a s rodiči procestoval africký kontinent (Kongo, Rwanda) i Severní Ameriku. Jeho série je nejen silně autorským, ale též osobním projektem, do kterého zahrnuje vzpomínky na dětství, bohatý rodinný archiv a pocity, které zažíval a zažívá. Titul Exterminate All the Brutes (Vyhlaďte všechny primitivy) si vypůjčil z díla švédského spisovatele Svena Lindqvista, který jej použil jako citaci z knihy Josepha Conrada Srdce temnoty odehrávající se v africkém Kongu během drancování kaučuku na přelomu 19. a 20. století.

Raoul Peck kombinuje archivní záběry (fotografie i působivá videa) s grafickými animacemi, hudbou sahající od klasiky až po současný pop a dohrávanými pasážemi, v nichž účinkují dobyvatelé i obyvatelé Ameriky, kolonizátoři Afriky. Dojde i na řadu fikčních výjevů, ve kterých například Kryštofa Kolumba a jeho družinu masově potlačují Haiťané v současném oblečení, nebo kde černošští otrokáři vedou lesem družinu mladých bílých otroků. Řada těchto "podvratných" scén je natočena tak, že vám v první chvíli vůbec nedojde, že je něco jinak. Postupně ale detaily-náznaky dávají tušit, že toto není dobře známý obraz z historických učebnic, ale takzvaná alternativní realita.

Například Haiťané útočící na výpravu Kryštofa Kolumba jsou z větší části nazí, až v momentě, kdy kamera sjede na spodní část těla a moderní sportovní šortky, člověku "docvakne", že si s námi a historií, dobře známými obrazy, režisér pohrává a fabuluje s myšlenkou "co by kdyby". U diváka se dostaví pocity zmatenosti a konfrontace s vlastním "ideovým nastavením". Na základě školní výuky bereme "objevení" Ameriky Kryštofem Kolumbem jako fakt. Řada lidí ze západní polokoule (Hispánci, Latinos) má však k oslavám tohoto objevu daleko. Pomrkává Raoul Peck v této scéně právě na ně?

Stručné dějiny vyhlazování jsou originálním dílem, které těžko někam zařadit. Jde o výrazný audiovizuální příspěvek působící na emoce (a otupělost) diváka. Předkládají pohled a "vizi" autora, která bude mnohým proti srsti. Co svět světem stál, byla na něm přítomna soutěživost a boj o přežití, ryze existenční záležitosti, které ovlivňovaly povahu lidského bytí.

Luxus člověka 21. století pobývajícího v našem životním prostoru spočívá v tom, že může přemýšlet o dějinách a krutostech, kterých se lidé dopouštěli, a požadovat po vládách, organizacích a především po sobě samotných, aby k tomu již nikdy nedošlo. Stručné dějiny vyhlazování provokativním způsobem testují současného člověka, zda se dokáže vcítit do druhých. Je to pochopitelně bláhové, ale i díky prožitku ze sledování série můžete zakusit být v kůži amerických "natives" nebo afrických otroků. Na svět bychom se jejich očima dívali docela jinak.

Hodnocení: 70 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE