Synchronic - sci-fi o speciální droze, vedoucí k sérii bizarních smrtí, je nečekanou peckou Netflixu

Steve (Anthony Mackie) a Denis (Jamie Dornan) pracují jako záchranáři a za svůj pracovní život toho neviděli málo. V poslední době jim ale extra práci přidává nová droga s názvem Synchronic, která vede k podivuhodným úrazům a úmrtím. Když se do celé věci zapojí osobní problém Denise, který musí muži řešit, Steve objeví, že nová droga ukrývá nečekané tajemství.

Ono tajemství je klíčovou složkou příběhu. Protože s ním ale tvůrci vyrukují až v pozdější fázi, a nezpochybnitelného kouzla neznámého první třetina hojně využívá, bylo by nesportovní prozradit, oč se jedná. Napíšu jen, že jde o jednu z nejklasičtějších "položek" sci-fi žánru, která je v Synchronicu ztvárněna nikoli přímo originálně, ale s nápaditou jednoduchostí.

Benson a Moorhead neměli k dispozici vysoký rozpočet (nejsou ten druh tvůrců - těžko říct zda dobrovolně nebo cíleně), takže si tam, kde by James Cameron potřeboval dvacet milionů jenom k tomu, aby jeho postavy vstaly z postele, museli vystačit s málem pro celé divadlo. A abyste chápali, jak úsporné to je - vzpomínáte, jak se říkalo, že (např.) Ex Machina, Moon nebo Looper patří mezi levné sci-fi? Tak tohle je ještě levnější varianta (pokud jde o efekty), v zásadě taková, jakou bychom dokázali natočit i v českých podmínkách. Což není míněno jako výtka. Jen upozornění, že čekání na nějaké velkolepé akční scény by bylo zbytečné. Synchronic má sci-fi prvky, nějakou tu drobnou akci, ale jde hlavně o chytře natočenou žánrovou epizodku, připomínající svou formální vynalézavostí seriál Krajní meze.

Ty mi popravě v rámci příměru k Synchronicu sedí nejvíce. Krajní meze nikdy neměly nutně ohromující vizuál, památné postavy nebo dech beroucí herecké výkony. Důležitá byla vždy hlavně dobrá myšlenka, solidně vystavěný příběh a chytré provedení, aby se z minima dostalo maximum. A přesně to platí pro Synchronic. Karty má rozdané šikovně, zvolené téma zpracovává neotřele a současně se film chytře v ničem moc nepatlá, protože pod přílišným tlakem by se mohla celá struktura snadno rozpadnout.

Bohužel - a to bylo pro Krajní meze také příznačné - hlavní hrdina, osaměle zkoumající nějakou tu anomálii (v tomto případě Steve), v určitém momentu nevyhnutelně dojde k rozhodnutí, o němž divák dopředu ví, že je pitomé a že kdokoli trochu protřelejší by se ho vyvaroval. Ale protože je třeba nějaké to drama, tvůrci se k němu stejně odhodlají. Alespoň že má zdejší slabý moment opodstatnění v tom, že poskytne informaci, která se zúročí ve finále.

Jako určitou slabinu vidím i obsazení hlavní role. Přestože distribuční materiály staví na Mackiem a Dornanovi, má první zmíněný místo u volantu. A Mackie bohužel potvrzuje, že v rámci vedlejší role (MCU) ještě docela zvládá, ale jakmile mu zkusíte předat otěže (druhá série Půjčovny masa), nemá moc co nabídnout. Výhodou nicméně je, že mnohé emoce leží spíše na linii Denise, jehož příběh se v činech Steva zrcadlí. A Dornan dokáže o poznání lépe pracovat s tím, co má k dispozici. Je dostatečně lidský, abychom mu věřili, jak zoufale se snaží najít cestu k ženě, jíž miluje, ale život s ní ho nebaví a současně chápeme, že je trochu blbec a za trable si může sám. Naproti tomu Steve je v Mackieho podání jednozměrná figurka, jejíž problém diváky neosloví (protože to sám hrdina nedokáže) a je pouhým prostředkem pro to, aby do sebe na konci ozubená kolečka lépe zapadla.

Navzdory vyřčeným výtkám je Synchronic film, který mi udělal radost. Nejde o podívanou, jakou bych měl potřebu si v nejbližší době zopakovat, ale myšlenkově i formálně jde o, když už ne pamětihodný, tak minimálně podnětný film. A protože jeho tvůrci dobře ví, co chtějí říct a umí si dávat cíle, které nemají problém zdolat, nabízí snímek i příjemně emocionální finále. Nic, o čem byste druhým vyprávěli přátelům, že jde o pecku, jíž musí vidět. Ale rozhodně snímek, jehož zhlédnutí nebudete v žádném případě litovat.

Hodnocení: 75%