Láska, lži i vražda. Spřízněné duše jsou vzrušujícím seriálem o aplikaci, která vám najde ideálního partnera

Dvojice londýnských vědců Rebecca Webb (Hannah Ware) a James Whiting (Dimitri Leonidas) vymyslí seznamovací aplikaci, která vám na základě vaší DNAdokáže najít ideálního partnera. Díky tomuto převratnému nápadu, který využijí miliony lidí po celém světě, brzy ohromně zbohatnou. Jejich zdánlivě spokojený život však naruší nalezení mrtvoly jejich společného přítele Bena Nasera (Amir El-Masry)...

Spřízněné duše jsou adaptací stejnojmenného románu Johna Marrse, jenž vyšel roku 2016. Osmidílný britský seriál, jenž je dílem scenáristy Howarda Overmana (Misfits: Zmetci, Válka světů), v sobě spojuje prvky sci-fi, detektivního thrilleru a partnerského a sociálního dramatu. Premisou i celkovým pojetím hodně připomíná populární cyklus futuristických, dystopických a satirických příběhů Černé zrcadlo. Oba tituly fungují na shodném principu: Co nejpravděpodobněji a nejrealističtěji demonstrovat, jak by lidstvo mohlo být ovlivněno vznikem a působením nějakého dosud neexistujícího specifického a nebývale významného vynálezu.

Zatímco jednotlivé epizody Černého zrcadla se kvůli omezené stopáži zpravidla kolem jedné hodiny obvykle soustředí jen na malý počet hrdinů v rámci jedné hlavní dějové linie, Spřízněné duše si prostřednictvím stopáže téměř šesti hodin (všechny díly mají přibližně 40 minut) mohou dovolit "luxus" v podobě rozvedení ústředního nápadu do tří rozdílných plnohodnotných linií, které jsou však skrze některé postavy různými způsoby vzájemně propojené.

Stěžejní (a nejvíce žánrovou) linií je vyšetřování nejasné smrti Bena, jehož tělo bylo nalezeno v Temži. Hlavními podezřelými jsou právě Rebecca, která s Benem dříve bydlela a z níž se stala nesmírně bohatá zakladatelka a ředitelka firmy Spřízněné duše, a James, jenž je nyní jedním z vlastníků téže společnosti. Vyšetřování vede detektivka Kate Saunders (Zoë Tapper), která je přesvědčená, že Benova smrt nebyla nehoda či dokonce sebevražda, ale že jsou za ni zodpovědní právě Rebecca s Jamesem.

Kate je ovšem centrem i druhého příběhu. I ona totiž využila žádanou aplikaci a ta ji našla spřízněnou duši v podobě krásné Španělky Sophie (Jana Pérez). Vše se zdá být ideální, když se ale mají v Londýně konečně poprvé osobně setkat, Sophie na schůzku nedorazí. Kate brzy zjistí, že Sophii při cestě za ní srazilo ve městě auto a nyní je ve vážném stavu v nemocnici. Začne ji tam pravidelně navštěvovat, velmi záhy ale zjistí, že jí Sophie zatajila zásadní věci z jejího osobního a rodinného života.

Protagonisty třetí linie jsou mladí manželé Hannah (Lois Chimimba) a Mark Baileyovi (Eric Kofi-Abrefa). Ti se seznámili ještě postaru, bez aplikace. Jejich vztah je na první pohled dokonalý, bez jakýchkoliv zjevných problémů. Ty u nich nastanou paradoxně až kvůli novému revolučnímu způsobu seznamování. Zatímco Marka hledání ideálního partnera vůbec nezajímá (protože miluje Hannah a je s ní šťastný), jeho žena se obává, že by ji Mark mohl kvůli hypotetické vyvolené nakonec opustit. Bez Markova vědomí pošle vzorek jeho DNA (vlas), aby zjistila, kdo je jeho pravá láska (přitom samozřejmě naivně doufá, že jí bude ona sama). Aplikace jako Markovu spřízněnou duši určí sympatickou Megan (Pallavi Sharda), shodou okolností žijící také v Londýně. Hannah se ji rozhodne poznat, zatímco Mark s Megan o své shodě dosud nemají tušení...

Přitažlivost detektivní linie je spíše než na nápadu s "DNA seznamkou", popřípadě na mystériu zahalující Benovo úmrtí (odhalení okolností jeho skonu není pro seriál nijak stěžejní), postavena na oblíbených motivech jako jsou intriky, pletichaření, zrada, posedlost úspěchem, ochota jít si za svým cílem i přes mrtvoly, relativita morálky apod. V rovině, která vypráví o Kate a Sophii, se sice řeší komplikované partnerské i rodinné vztahy (včetně dávných traumat), ovšem k podobné situaci by mohlo teoreticky dojít i bez oné speciální aplikace. Obě tyto linie jsou herecky, scenáristicky i režijně zpracovány velice dobře, ovšem samotný námět nejvíce do hloubky vytěžuje hořkosladký příběh Marka a Hannah, jenž skutečně hodně asociuje povedenou epizodu zmíněného Černého zrcadla (ostatně i tam už se tématu seznamovacích aplikací tvůrci věnovali).

Zatímco milionům lidí po celém světě aplikace přináší štěstí, jejich idylický vztah existence tohoto programu naruší negativním způsobem a vystaví ho možná nejtěžší zkoušce (a snadno by ho mohl definitivně ukončit). Přitom by ho stačilo "jen" ignorovat a nadále si užívat vzájemnou lásku (jak to zpočátku činí Mark). Lze se ale divit Hannah a její zvědavosti a obavám? Z pozice člověka, který takovou aplikaci k dispozici nemá (a pravděpodobně nikdy mít nebude), je samozřejmě snadné ji pokrytecky odsoudit za její slabost a pomyslet si něco jako: "Její hloupost, může si za to sama". Je však velice snadné si představit, že i reálně by podobné situaci čelilo obrovské množství párů. Takže ačkoli by se zásluhou aplikace mohly spárovat miliony lidí, srovnatelné množství bych se jich ze stejného důvodu mohlo rozpadnout, na což v seriálu kromě příkladu Marka a Hannah poukazuje ještě jedna vyloženě vedlejší, ale přesto důležitá postava.

V souvislosti s tím tvůrci prostřednictvím postav a vyobrazení jejich osudů předkládají alespoň některé klíčové otázky (na některé i chytře a přesvědčivě odpovídají), které se vzhledem k tématu samy nabízejí, např.:

- Jak moc je pravděpodobné, že nalezení spřízněné duše zajistí trvalý vztah, natož třeba celoživotní štěstí? Co když její nalezení váš dosavadní život ještě více zkomplikuje?

- Může mít jeden člověk více než jen jednu spřízněnou duši?

Z děje seriálu nejednou jasně vyplyne, že aby došlo ke spárování, musí mít firma v databázi k dispozici vzorek DNA obou spřízněných duší, takže pokud váš potenciální ideální partner svůj vzorek neposkytne, ke spárování nikdy nedojde (přičemž je běžné, že k němu může dojít klidně až po několika letech, kdy firmu kontaktujete). Co však v seriálu nezazní (nebo jsem to alespoň nepostřehl), je, zda může nastat i možnost, že někdo žádnou spřízněnou duši zkrátka nemá. Popřípadě žila někdy v minulosti před vznikem aplikace (tudíž dotyčná osoba ani nemohla poskytnou svůj vzorek DNA) či se teprve (někdy v budoucnu) narodí (tudíž si onen zájemce bude muset na svou vyvolenou či vyvoleného počkat setsakra dlouho). Nebo zda je možné, aby mezi oním párem byl např. opravdu velký věkový rozdíl, jenž neumožní dvojici spolu být? Těžko si lze představit, že se dá dobrovolně a zcela nezištně dohromady např. dvacetiletá dívka s osmdesátiletým mužem jen proto, že jim to poradila nějaká aplikace...

Je proto docela škoda, že se v seriálu na takovéto extrémy, abnormality či výjimky nebere ohled. Zde jsou spárovaní lidé vždy v podobném věku a k podivným, či přímo "nefunkčním" shodám nedochází (nebo se o nich alespoň nemluví). Samozřejmě, že myšlenka, že by se lidé dali dokonale spárovat pouze na základě DNA, je sama o sobě dost absurdní. Seriál se však nesnaží být vědeckým dokumentem, jenom se pokouší poukázat na to, jak by současný svět na takovýto vynález mohl reagovat.

Spřízněné duše mají od začátku až do konce konzistentní tempo vyprávění, informace divákům distribuují velmi precizně, všechny důležité postavy dostanou adekvátní prostor a jsou bez výjimky kvalitně zahrané. Okrajová linka týkající se policejní korupce sice nemusela zůstat neuspokojivě nedořešena, kompenzuje to však fakt, že všechny tři ústřední zápletky se podařilo zakončit bez banální jednoznačnosti, zato s nezanedbatelným prostorem pro myšlenkovou rezonanci. Proto také doufám, že se nechystají další série.

Hodnocení: 75 %