Příležitostní detektivové z Baker Street přinášejí dospívajícímu publiku slušnou dávku nechutných scén. Přesto jsou seriálem, který nevybočuje z řady

Seznamte se se skupinou pouličních dospívajících dětí - sestrami Jessicou a Beatrice a jejich kamarády Billem a Spikem. Společně žijí ve sklepě a snaží se přežívat na ulicích Londýna na konci 19. století tak, jak jim jejich schopnosti umožňují. Finanční záchranou se jim stanou pravidelné příjmy od záhadného muže jménem John Watson, který si je začne najímat na vyšetřování zločinů s nadpřirozenou povahou. K původní čtveřici se díky okouzlení Beou přidává i korunní princ Leopold, který se stává platným členem vyšetřovacího týmu. John Watson si je najal kvůli schopnostem Jessicy, která má vnitřní zrak a pomocí doteku se dokáže dostat do mysli toho, jehož se dotýká. V poslední době ji navíc trápí zlé sny, které dávají tušit, že se ve městě děje něco děsivého, o čemž svědčí i zvyšující se počet zločinů způsobených nadpřirozenými jevy. Bea, Jessie, Billy, Spike a Leo během svého pátrání odhalují pravdu o tom, kde se berou démonické síly, pod jejichž vlivem lidé zločiny páchají. Vždy použili spiritualistickou tabulku a během vyvolávání duchů je posedla tajemná síla, která jim poskytla zvláštní schopnosti. Lidé pak umí komunikovat s ptáky, měnit svou podobu, klonovat lidi ze zubů, oživit mrtvého nebo zhypnotizovat posluchače svým zpěvem. Mrtvých přibývá, stejně jako posedlých lidí a Bea a její tým pomalu zjišťují, že za všechno může trhlina ve stěně dělící náš svět od světa duchů. Úkolem skupiny je trhlinu najít a pokusit se ji zavřít a klíčem k tomu mohou být i John Watson nebo Sherlock Holmes.

Příběh samotný je poměrně zajímavý, vyšetřování mladých detektivů je dynamické a napínavé (několikrát se skutečně slušně leknete) a směřuje k vygradovanému finále. Má v sobě nicméně až moc prvků, které už jsme tolikrát viděli v jiných snímcích či filmech – viz útěk před útočícími ptáky (horor Ptáci), vyprávění všeho, co hrdina zjistil podobající se stylu Michaela Peni v Ant-Manovi, moderně pojaté kostýmy s nádechem punku, akce za zvuků tvrdé muziky, vyšinutý Sherlock závislý na drogách (Sherlock), rituály sekty jak z Šifry mistra Leonarda atd. A to ani nemluvím o tom, že pracovali s "démony", jejichž předobraz bychom našli v jiných mytických postavách jako Frankensteinovo monstrum, Zoubková víla, Sirény či Měňavci. Tvůci se samozřejmě snažili uzpůsobit vše cílovému publiku, ale nejsem si jistá, zda se jim to úplně povedlo.

Přesto ale nejsou Příležitostní detektivové z Baker Street vyloženě špatným seriálem. Díky zmíněným detailům a použitým scénám je děj velmi předvídatelný a již po třech dílech tušíte, jak vše skončí, ale jeho největší nevýhodou a problémem je to, že doplácí na současný moderní trend. Všechny fantasy seriály začínají vypadat stejně, zpracovávají staré téma do moderně laděného hávu (Prokletá - legendu o Artušovi, Bridgertonovi, používají stejný namodralý filtr (všechny pak vypadají stejně, viz opět Prokletá, Carnival Row či Zaklínač), musí dodržovat rasovou korektnost (černošský Artuš - Prokletá, černošský Watson nebo černošská šlechta v Bridgertonových).

Bohužel stejně obehrané jsou i vztahy mezi hlavními hrdiny. Nejmladší Jessie zastává jako jediná s nadpřirozenými schopnosti roli podceňovaného outsidera, její starší sestra Beatrice je vůdcem skupiny, Billy věrným parťákem, který ji tajně miluje, Spike člověkem nohama na zemi, který se snaží tuto netradiční rodinu držet pohromadě. A nakonec se objeví vetřelec Leo, aby doplnil milostný trojúhelník. Všichni pak samozřejmě řeší tradiční problémy puberťáků jako bouřící se hormony, první lásky a vyrovnávání se se sebou samým, se svou odlišností, křehkostí a křivdami z milosti, když je opustili rodiče a podepsaly se na nich kruté zážitky z pobytu v chudobinci.

Navíc si nemohu pomoci, ale celý ten příběh mi neuvěřitelným způsobem připomíná animovaný seriál Kouzelná Beruška a Černý kocour. V tomto seriálu jsou lidé s pocit nespravedlnosti a zlosti na celý svět posednutí akumou, černým motýlkem, který z nich dělá padouchy. V Detektivech z Baker Street je to podobně, všichni zločinci tu trpí, jejich bolest a vztek vůči světu je donutí vyvolávat duchy, které je pak posednou. Jejich touha pro spravedlnosti je zavede do náručí zla.

Ne že by tedy detektivové nudili nebo byli špatně natočení. Výprava seriálu je povedená a chvílemi máte pocit, že se zabahněnými ulicemi chudinských částí Londýna brodíte sami (hrdinové jsou náležitě špinaví a rozcuchaní, výsledný dojem pouze kazí jejich dokonale čisté zuby). Děj odsýpá slušným tempem, ale chybí mu více originality a nápaditosti. Tu ukázal tvůrce seriálu Tom Bidwell pouze v zaměření seriálu. Je určen pro náctileté publikum, konkrétně pro diváky od šestnácti let. Pohádková a dětsky naivní romance mezi chudou Beou a korunním princem Anglie tak pěkně kontrastuje s drsným hororově laděným příběhem, což odráží to, o čem dospívání je. Není to už úplná pohádka pro děti, ale zatím ani zábava pro dospělé.

Hodnocení: 55 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE