Night Stalker: Netflix přináší skvělý dokument o proslulém sériovém vrahovi, který terorizoval západní pobřeží USA
13. ledna se totiž na streamovacím gigantovi objevila dokumentární mini-série s názvem Night Stalker: Hon na sériového vraha, která diváka v rozmezí tří hodin celkem detailně seznámí s řáděním jistého Richarda Ramireze. Ten pod přezdívkou Night Stalker zavraždil roku 1985 v okolí Los Angeles a San Francisca nejméně 13 lidí různého věku i pohlaví, přičemž mnoho obětí zároveň znásilnil a sexuální uspokojení nalézal také u malých dětí. Na místech činu zanechával kresby či nápisy oslavující satana, jehož znaménko nosil vytetované také na své dlani - šlo o zrůdu, před níž slunné Los Angeles s hrůzou zalézalo do stínů a jíž byli permanentně v patách především dva policisté z oddělení vražd, kteří o 35 let později dokumentem provází.
Trailer:
Při letmém nastínění celé záležitosti si nelze nevzpomenout na Zodiaca, přičemž na mysli mám především mistrovský snímek od Davida Finchera. A nejde samozřejmě o reminiscenci v rámci formálního pojetí obou děl, neboť Fincherův film je klasickým narativním počinem, byť se záměrně proházenou kauzalitou, zatímco Night Stalker představuje striktně dokumentární metodu, v níž hrají prim vzpomínající aktéři, které doplňují archivní záběry a fotografie smíchané s fiktivním dramatickým materiálem. Jde spíše o pocit, který sledování obou děl evokuje - pocit opakovaného zmaru tváří v tvář nelidskému nepříteli, jenž nenásleduje žádný racionální vzorec a nenechává takřka žádná vodítka, která by jeho až mysticky děsivé konání umožnila včas zastavit.
Ale zatímco Zodiac přinesl kompletní zpochybnění a rozklad procedurálního vyšetřování, v tomto případě se vraha polapit podařilo a celý proces směřuje k tíženému zadostiučinění, které v některých momentech finální epizody hraničí s atraktivním a vzrušujícím 'filmovým' příběhem do takové míry, až se těžko věří, že se to takto opravdu odehrálo. Tvůrcům se totiž podařilo odvyprávět poměrně osobní příběh dvou policistů, kteří v průběhu vyšetřování takřka nezamhouřili oka a báli se o životy svých rodin, a skrze často velmi brutální náturu jednotlivých zločinů a množství dobového materiálu je divák nevědomky nucen oživovat samotnou atmosféru zákulisí (na níž Zodiac z velké části stavěl) ve své vlastní hlavě.
Aktéři navíc vypráví události chronologicky a k jednotlivým vraždám se
vracíme podle toho, kdy byly motivačně propojeny s klíčovým podezřelým, tudíž dobře funguje i udržování zvědavosti ohledně toho, která stopa kriminalisty k neúnavnému maniakovi nakonec dovede. A v tomto ohledu se dostávají na scénu pochopitelně i tehdejší zástupci médií, kteří v honbě za svým příběhem dokázali policejní práci často až znehodnotit, avšak jejich zájem byl v takto bolestivém a alarmujícím případě pochopitelný - dokument se ostatně snaží také zobrazit, jak enormní dopad mělo místně i motivačně nepředvídatelné řádění na velkou část Los Angeles, tedy města, které v polovině osmdesátých let prosperovalo a jeho atraktivní zevnějšek byl zářivou reklamou na celebrity a prosluněné pláže.
Motivační škála kolem celého případu je samozřejmě nesmírně komplexní a ne vždy se daří tnout vyloženě do živého - některé výpovědi pamětníků nemají tak konstruktivní základ jako jiné a občas škodí protahované fiktivní dramatizace (v tomto formátu by zkrátka mělo jít o nepřetržitou záplavu informací, které spojují tehdejší hypotézy se zpětnou reflexí v různých tematických kruzích), ale přesto je dokument velmi dobře strukturovaný a bez problému drží pozornost od první do poslední minuty (čemuž napomáhá i promyšlené dávkování klíčových zvratů i dalších otázek do závěrů epizod, přesně ve stylu seriálového vyprávění na pokračování).
Night Stalker: Hon na sériového vraha je dokumentem, který si v ničem nezadá se svým atraktivním názvem a v převážně strhujícím rámci představuje jednoho z nejslavnějších zločinců v novodobé historii USA. Nečiní tak ovšem psychologickou studií samotného Ramireze, jenž v průběhu zůstává spíše děsivým fantomem, nýbrž přijetím vzpomínkové perspektivy těch lidí, kterým jeho řádění nedalo spát a které připravil o jejich milované. Coby diváci budete cítit tíhu zdlouhavého vyšetřování a v závěru možná i budete mít chuť provést arogantnímu zabijákovi totéž, co on prováděl svým nevinným, často i mladistvým obětem - a vyšší míru názorové subjektivity bez možnosti vlastní obšírnější intepretace tentokráte rozhodně jako mínus brát nelze.