Recenze: Sekerka - renomovaný režisér natočil pět emotivních filmů o životě a problémech londýnských imigrantů

Stále populárnější britský režisér Steve McQueen se po vynikajících a oceňovaných dramatech jako Hlad, Stud, 12 let v řetězech a Vdovy vrhl na velmi specifický a ambiciózní televizní projekt. Natočil pětidílnou antologickou minisérii, která skrze pět různých (a skutečnými událostmi inspirovaných) příběhů pohlíží na komunitu londýnských imigrantů z Karibiku, a to v rozmezí 60. až 80. let minulého století. Pro McQueena se jedná o velmi osobní počin, neboť sám je potomkem oné generace přistěhovalců. Poněkud kryptický název seriálu vychází z jamajského přísloví, které je v Karibiku často používáno: "Pokud jste velkým stromem, jsme malou sekerou."

První epizodou, respektive samostatným celovečerním filmem, je přes dvě hodiny dlouhé soudní drama, jehož hlavní postavou je Frank Crichlow (Shaun Parkes), majitel malé restaurace Mangrove. Ten se kvůli svému podniku, který navštěvují primárně jeho krajané, stane terčem šikany místních policistů. Frank se zprvu nechce nijak politicky angažovat, posléze se však zúčastní masivní demonstrace za práva své komunity. Pochod městem však vyvrcholí násilným konfliktem s policií, kvůli němuž Frank a dalších osm účastníků skončí před soudem... Navzdory značné stopáži Mangrove nejen, že nenudí, ale naopak skrze svá témata, vztahující se k lidským právům, a dynamickou režii působivě graduje až do katarzního závěru.

Druhý příběh je nejméně dějový, zato ale možná nejatmosféričtější. Vypráví o bytové reggae party konané v západním Londýně, kde se setká mnoho mladých černochů, kteří se sem přišli kromě poslechu hudby také seznamovat - a možná i zamilovat... Tímto místy až hypnotickým příspěvkem McQueen znamenitě vystihl uhrančivou magii, jakou může jeden takový (ne)obyčejný večer mít. Krásný snímek plný lásky k hudbě i jednoho člověka k druhému.

Pomyslný vrchol série. Fantastický John Boyega (Star Wars: Vzestup Skywalkera) v roli mladého, vzdělaného a ambiciózního Leroye Logana, který se v dětství stal svědkem napadení svého otce dvojicí policistů. Kvůli tomu se v dospělosti po ukončení studia rozhodl nastoupit k metropolitní policii, aby tak začal bojovat s rasismem zevnitř systému. Tím si však proti sobě poštval nejen některé (rasistické) představitele zákona, ale i část své komunity... Výborné civilní drama se skvělým hlavním hrdinou, několika velmi emotivními momenty a především komplexním vyzněním.

Patrně nejslabší (ve smyslu nejméně filmařsky zajímavý) článek projektu. Opět jde o skutečný příběh jednotlivce, který kvůli svému původu zažil během dospívání mnoho těžkostí. Alex Wheatle vyrůstal v dětských domovech, posléze se na začátku 80. let ocitl i ve vězení, nakonec to ale dotáhl daleko - stal se oceňovaným spisovatelem. Čtvrtý příběh rovněž zaujme přesvědčivým vykreslením doby, místa, specifických společenských poměrů a dokonale přirozenými hereckými výkony, ovšem příběh samotný, byť v jádru nepochybně silný a inspirativní, svým vcelku tradičním podáním přeci jen stojí lehce ve stínu zbylých čtyř.

Poslední příběh se rozjíždí poněkud nenápadně, nakonec z něj ale vzejde (opět) velmi tvrdá kritika dobového systému - tentokrát především školského a vzdělávacího. Dvanáctiletý Kingsley je fascinovaný astronauty a raketami. Kvůli svým problémům při vyučování je však náhle přeřazen do zvláštní školy, kde ale ve skutečnosti žádná výuka neprobíhá. Kingsleyho podivný přesun je ovšem pouze jedním z projevů mnohem složitějšího a závažnějšího problému - cílené segregace žáků... Education není tak dobré jako první tři epizody, rozhodně ale má co říci - a stejně jako všechny snímky pentalogie tak činí téměř dokumentaristicky, tj. věcně a bez zbytečných příkras.

Hodnocení: 80%