Recenze: Nechte ho jít - Kevin Costner a Diane Lane se vydávají zachránit svého vnuka v eastwoodovském neowesternu

Stárnoucím manželům Blackledgeovým (Kevin Costner a Diane Lane) náhle tragicky zemře dospělý syn James (Ryan Bruce), jenž po sobě zanechá manželku Lornu (Kayli Carter) a malého syna. Mladá vdova se časem znovu vdá - a to za pochybného Donnieho Weboye (Will Brittain). Z toho se brzy vyklube surovec, jenž svou ženu i s jejím synem odveze ke své rodině, které tvrdě vládne jeho matka Blanche (Lesley Manville). Manželé mají o svého vnuka strach a tak se rozhodnou rodinu Weboyových vyhledat...

Nechte ho jít je ukázkový neowestern, jenž se zpočátku profiluje jako posmutnělé rodinné drama v retro hávu (film se odehrává v 60. letech minulého století). Zhruba od poloviny se však snímek začne žánrově stále více přiklánět k zemitému drsnému thrilleru o zoufalé záchraně bezbranného prcka z rukou bandy násilnických buranských primitivů.

Film scenáristy a režiséra Thomase Bezuchy nabízí jednoduchý a dějově dopředu snadno čitelný příběh. Ten však má nezanedbatelný emoční potenciál, jenž vychází ze ztotožnění s hvězdně obsazenou ústřední hereckou dvojicí. Costner i Lane jsou výborní a postavy obou je velmi snadné si brzy oblíbit a s jejich motivacemi plně souznít. Costner, jenž představuje šerifa v důchodu, je tady velmi minimalistický a hraje v podstatě přesně to, na co jsme u něj dobře zvyklí a co mu jde možná nejlépe - zdrženlivého a málomluvného tvrdého chlapa ze staré školy. Skoro by se dalo říct, že z něj "roste" druhý Clint Eastwood...

Ovšem nejvýraznějšími a nejzajímavějšími charaktery jsou zde ty ženské. Prvním je pochopitelně umanutá Diane Lane, která tu ztvárnila jednu z nejnetypičtějších (a bezpochyby nejvíce sexy) filmových babiček za poslední roky. A i když má neustále po svém boku někoho tak charismatického a ikonického, jako je Costner, nejen, že s ním zvládá držet krok, ale chvílemi ho skoro i zastiňuje.

Druhou silnou ženštinou je nelítostná "konkurenční matriarcha" v podání rovněž skvělé Lesley Manville, z níž jde místy skoro strach. Primárně touto dvojicí žen iniciovaný hlavní konflikt, který neodvratně směřuje k neblaze fatálnímu finiši, je tak osvěžujícím pohledem na western jakožto žánr, jemuž obvykle dominují mužské postavy.

Z malého a nenápadného filmu se tak vylouplo nečekaně příjemné překvapení, které má dostatečně atraktivní zápletku, schopné herce, ale hlavně precizně zvládnutý žánrový styl a atmosféru (dovolil bych si tvrdit, že nějak takto by totožný scénář zfilmoval i již zmíněný Eastwood). Motiv s postavou osamělého mladého indiána (BooBoo Stewart) sice působí malinko účelově a nedotaženě, ale rozhodně se nejedná o něco, co by dokázalo zkazit celkový velmi dobrý dojem z kvalitně odvedeného filmového řemesla.

Hodnocení: 70%