Recenze: Hlasy - Jeden z nejlepších hororů letošního roku názorně ukazuje, proč se nevyplácí naslouchat mrtvým. Obzvlášť když přijdou rovnou z pekla

Snímek Hlasy je španělský horor, který byl poprvé ve světě uveden během letošního července. Na to, že za jeho vznikem stojí poměrně neznámý a mladý režisér Angel Gómez Hernández, si na sebe může dát s přehledem štítek „Jeden z nejlepších filmových hororů roku 2020“. Proč? Nejen, že se při něm opravdu bojíte, ale také geniálně propracovává historické náboženské motivy, které jsou sice v moderních hororech velmi oblíbené a vyskytují se v příbězích poměrně často, ale jen málo kdy se dají považovat za věrohodné. To se o jejich využití v tomto filmu říct nedá.

Příběhem nás provází manželé Daniel a Sára, kteří se se svým devítiletým synem Erikem přestěhují do starého domu na pokraji malého malebného městečka kdesi ve Španělsku. Malý syn ale krátce po přestěhování zaznamenává možné paranormální jevy, které jsou přítomné v jejich novém domě. Jak už tomu ale bývá, rodiče jeho slyšinám nevěří a domnívají se, že se jedná o jakýsi možný traumatický šok a úzkosti, které jej mohou provázet díky náhlému odstěhování a odloučení se kamarádů. Čím déle ale v domě rodina přetrvává, tím je to horší.

Brzy se setkají s hrozivou tragédií, která Daniela donutí sáhnout po kontaktu na poněkud netradičního vědce, který se specializuje na odposlech hlasů ze zásvětí. Využívá k tomu dnes velmi populární a čím dál oblíbenější zařízení Electronic Voice Phenomena, zkráceně EVP, česky Fénomén elektronického hlasu. Tato elektronická zařízení jsou dnes i v reálném světě velmi často používána pro zachycení hlasů z duchovní sféry. Jedná se o způsob komunikace s mrtvými, kteří touží po tom kontaktovat se se světem živých. Každý paranormální vyšetřovatel dnes toto zařízení vlastní a věří v jeho schopnosti i když jsou převážně vědci a skeptici výsadně proti tomu.

S těmito nedůvěřivými názory se potýká i starší vědec, kterého si v snímku Daniel přizval. Vydal sice o tomto fénoménu spoustu knih, ale přesto se velmi často setkává s výsměchem a nevěřícností. Takový už ale je účel paranormálních vyšetřovatelů, jak těch fiktivních, tak i těch skutečných. K jakému závěru ale během chronologicky vypravovaného příběhu vědec s manželskou dvojicí dojdou? Je jejich dům nějak spojený s rodinnou tragédií, nebo se jedná pouze o velkou shodu náhod?

Příběh vás šokuje. Nejen svým dosti originálním zpracováním, ale také všemi okolními aspekty, se kterými pracuje. Film obsahuje spoustu kvalitních lekaček, brutální mučící scény, ale také až psychologické zápletky a myšlenky, které ve vás po skončení zanechají řadu rozporuplných pocitů. Během dění se zde setkáte také s řadou symbolických motivů, které každému, kdo se trochu o horory zajímá, přinesou jistý pocit uspokojení a možná dokonce i nadšení. Věděli jste, co nejen v evropské kultuře symbolizuje moucha?

Většina z nás nejspíš zná pojem Belzebub. Nejvíce si jej lidé spojí s mnoha dalšími synonymy pro ďábla jako Asmodeus, Satan, Lucifer. Ve skutečnosti je ale Belzebub spíše něco jako pán démonů. Lidé v minulosti věřili, že jsou jeho symbolem mouchy, protože mouchy sedají nejen na kusy zkaženého jídla, ale také na mrtvoly nemocného zemřelého dobytka či na jakákoliv jiná živočišná těla. Tento hmyz je proto velmi často považován za symbol smrti, rozkladu a zkázy, kterou s sebou přináší Belzebub, přezdívaný jako „Pán much“. Četli jste knihu od W. Goldinga, která nese právě tento titul? Stejně jako Hlasy a další horory, i tato dobrodružná kniha o životě malých chlapců, kteří ztroskotali na opuštěném ostrově, tento motiv rozpracovává. A hodlám si tvrdit, že velmi zdárně.

Hlasy pracují i řadou jiných symbolických prvků, které mají nejen démonické významy, ale také třeba čarodějnické. Jestli se rozhodnete těmto prvkům věnovat během sledování pozornost, garantuji vám, že celkový dojem vzroste ještě o několik procent. Občas při psaní recenzí skoro nemám, co bych ráda vytkla nebo na co poukázala. U tohoto snímku je tomu ale pravý opak. Je zde tolik symboliky a zajímavých prvků, kterým bych se mohla věnovat a rozebírat je tu donekonečna.

Podle mě se jistě jedná o horor z jistým přesahem a vyjímečností, a tak mu musím udělit skoro plný počet bodů, přičemž stovku nedám jen z důvodu, abych měla nějaké bodíky navíc pro možné ještě lepší filmové tituly. Rozhodně se ale jedná o kvalitní horor, který by neměl jen tak uniknout pozornosti žádného správného hororového nadšence. Vždy se říká, že mají španělské horory něco do sebe a u Hlasů to platí dvojnásobně. Film navíc můžete sledovat už od 27. listopadu i na vašem domácím Netflixu.

Hodnocení: 90%