Recenze: Mrs. America je hereckým koncertem hlavních představitelek. Nemá ale koho oslovit

A přesně to se také stalo, Cate a její kolegyně v podání Rose Byrne, Sarah Paulson, Margo Martindale, Elizabeth Banks a další podávají úžasné herecké představení nádherně zabalené do módy 70. let minulého století. Stylové úvodní titulky, ve stylu Charlieho andílků, lákají na zábavnou jízdu za zvuků kytarových rifů Jimiho Hendrixe. Nenechte se ale mýlit, do sedmdesátek se sice přenesete, ale na sexy akci zapomeňte, v téhle hře jde o politiku - čistě právní, slovní a feministickou válku. Jde o klasické politické drama ovšem z pohledu dvou naprosto odlišných táborů i taktik boje.

Otázkou ovšem zůstává, na koho seriál vlastně cílí. Ženy za svá práva ve většině případů bojují celý život, s určitou formou sexismu, obtěžování, podceňování nebo jiných forem diskriminace či předsudků se setkává velká část žen běžně, takže od 70. let se toho vlastně příliš nezměnilo, jen jsou nyní více slyšet, problémy jsou více vidět a společnost má větší snahu je řešit. Pro ženy tedy nic nového a objevného a muže s velkou pravděpodobností tento pořad skutečně zajímat nebude, stejně jako mladší publikum.

Každopádně je ale Mrs. America skvěle vystavěným příběhem. Postupně představuje jednotlivé hrdinky a s nimi i jednotlivé části a fáze boje, stejně jako jejich posun v životě i názorech. S častějším střetáváním jednotlivých skupiny hnutí se pomalu do hlavní role dostává postava Sarah Palusonové, na které je perfektně vidět paradox toho všeho. Zastánkyně práv žen (ERA) mají ve svém boji jasno, jdou si za svým cílem. Ví, co chtějí a snaží se toho dosáhnout i za cenu kompromisů a ústupků. Hnutí odporu (STOP ERA) vedené Cate Blachettovou, je odhodlané úplně stejně. Jenže zatímco ERA se snaží prosadit práva pro všechny ženy bez výjimky, u druhého hnutí jde vlastně jen o to feministky zastavit. STOP ERA zrazují vlastní řady a i samy sebe, neboť jim jde pouze o politickou moc, ve které jsou lidská práva na vedlejším místě. Na základě lživých informací a nepochopení základních požadavků na obyčejná lidská práva a svobody vznikla válka mezi dvěma tábory jen z principu, že ten druhý nesmí vyhrát. A Stop ERA jsou pro své vítězství ochotné spolčit se třeba i ďáblem. Na jejich členkách je dokonale vidět, jejich zkostnatělý způsob života, jak je svazuje, že ani nemohou dýchat a své názory jen papouškují. Do hlav jim nevidíte, protože i samy před sebou se bojí říkat, co je trápí a co si myslí.

V celém seriálu tak téměř nenajdete spokojenou ženu, všechny jsou nešťastné a frustrované. Což je vlastně i poměrně trefný popis celého seriálu, jedna velká frustrace. Mrs. America, totiž skvěle graduje k finále, ale výbuch se nedostaví. Jen zmar, a to na obou stranách barikády. Veškerý boj jen vyšumí, tak jak se to stalo i v životě. Jen se zdá, že strana ERA je přeci jen spokojenější, jejich vazby se zdají být pevnější, opravdovější a silnější. Ale právě ten pocit zmaru a naštvanosti je to, co je tu autentické, opravdové. To je ta hybná síla toho všeho a věřte, že filmařů se povedla skutečně výjimečná práce, protože ho ve vás vyvolají, ani nemrknete.

Hodnocení: 80%