Recenze: Host - intenzivní horor, po kterém si rozmyslíte vyvolávat duchy během karantény
Jméno režiséra Roba Savage asi většině z nás nic moc neříká. Praxi si piloval pouze na krátkometrážních hororech a režíroval pár epizod méně známých seriálů, než se letos nechal inspirovat opatřeními v boji s koronavirem a přišel s hororovým konceptem, jenž možná není stoprocentně originální, ale jeho aktuálnost ruku v ruce s vábivým duchařským námětem svému tvůrci jistě do budoucna zajistí větší pozornost žánrových fanoušků.
Trailer:
Host je nezávislý středometrážní horor o pětici kamarádek, které si hodlají zpestřit další nudný večer v karanténě vyvoláváním duchů přes společný videohovor. Pomáhat jim přitom má jedna známá, která je médium - té ovšem po krátké době vypoví spojení a vyděšené dívky, které mezi sebe nechtěně přizvali cosi démonického, čeká nejstrašnější noc jejich životů. Nic objevného, ale v rozsahu 56 minut neznamená řídký děj žádnou překážku - obzvláště v případě, že tvůrci jednoduchý koncept dokáží naplno vyždímat. A to se dá tvrdit jen napůl.
Celý film je pochopitelně snímán z perspektivy přední kamery na noteboocích
či mobilech protagonistů a seznámení s aktéry spočívá maximálně v tom, že si jakž takž zapamatujeme jejich jména. Ve stylu úderných kraťasů se přechází rovnou k věci a očekává se jediné, a to jak zdařilé duchařské atrakce režisér zmlsaným divákům nabídne. A v tomto ohledu je to jako na houpačce - navození 'zápletky' a atmosféry je velmi dobré a Savage má v rukávu pár trumfů, z nichž čerpá slušnou dávku napětí (především pak to, jak nenápadně znepokojuje letmými výjevy na mizanscéně, kvůli čemuž musí divák neustále dávat pozor a soustředit se na každé jednotlivé pozadí), ale ve fázi skutečného teroru poněkud dochází nápady a vše se mění ve standardně znepokojivé čekání, co vybafne ze tmy do úzkého pruhu světla.
Svou intenzitu však film až do konce neztrácí a především hororové fanoušky jistě potěší tím, jak nekompromisně nakládá se svými hrdiny a jak konečně naplno demonstruje, že nadpřirozené démony prostě obyčejní lidé s baterkou a foťákem porazit nemohou. Na žádné obšírné záchranářské plány ostatně ani nezbývá čas a pozornost je postupně strhávána opravdu jen na to, jak někdo zoufale bojuje o život a ostatní to s hrůzou sledují - a byť to nakonec není vůbec ničím originální a výjimečné, na to jedno večerní promítání byste měli obdržet dostatek strašidelných podnětů.
Host tak možná nenadchne, ale nic takového od něj snad nikdo ani neočekával. Jako ultralevná odpověď na současnou večerní nudu funguje v rámci možností velmi dobře a v krátké stopáži skoro nesundává nohu z plynu, takže ho lze v pohodě akceptovat jako zábavnou (čtěte napínavou) atrakci, na níž beztak těžko aplikovat nějaká standardní hodnotící měřítka. Osobně zůstávám lehce nad průměrem a mohu doporučit, pokud se na hodinku chcete opravdu jen nenáročně bát. Křečovitý strach ve stylu závěrečných minut prvního REC ale nečekejte.