Recenze: Bloodshot - Vin Diesel se pokouší nastartovat vlastní komiksovou sérii
Kromě toho má Vin Diesel implantované falešné vzpomínky, které ho nutí zabíjet lidi, o kterých se (mylně) domnívá, že zabili jeho ženu - ale ve skutečnosti jsou to obchodní konkurenti megazlouna (Guy Pearce), který Diesela sestrojil z armádní mrtvoly.
Může vám připadat, že spoileruji, ale trailery na tento film dementně vyzrazují většinu zápletky, včetně některých překvapivých zvratů. Pokud jste viděli trailer, znáte více než hodinu filmu.
Trailer:
Jde o filmovou adaptaci mně zcela neznámého comicsu a obávám se, že se cestou na plátno nějaká část zápletky ztratila nebo hodně zmutovala, neboť výsledek dává ještě méně smyslu, než je u comicsů obvyklé. Například:
- Když někomu vytvářím falešné, kompletně umělé vzpomínky (vyrenderované počítačem v nějakém holo-programu), proč v nich používám podobiznu jeho skutečné (ex)manželky a její skutečné jméno, pod kterým je snadno dohledatelná?
- Když vím, že hrdinovi nevadí zásah puškou z blízka do obličeje, proč jsem skálopevně přesvědčen, že ho zabil pád z výšky několika pater?
- Proč vyprávím složitou historku někomu, komu bude za minutu kompletně vymazána paměť?
Odpověď na tyto otázky pravděpodobně zní "Protože to scenáristovi připadalo cool". A scenáristou byl bohužel (aspoň z poloviny) Jeff Wadlow, který napsal a režíroval Fantasy Island.
Bloodshot tedy žádné body za napínavé lidské drama nedostane, ale to ještě neznamená, že to nemůže být zábavná blbost, že?
Film je celovečerním režijním debutem Davida S.F. Wilsona, který dosud pracoval především jako trikař. A musím konstatovat, že triků jsou v Bloodshotu tuny, jsou vydařené (i když samozřejmě zcela nerealistické) a film vůbec vypadá několikanásobně dráž, než kolik doopravdy stál (42 milionů $). Opravdu, co do výpravnosti by se mohl měřit s leckterými Avengers. Výbuchů, přestřelek, virtuálních realit a nanočástic si užijete tuny. A všechno je to překvapivě brutální, vzhledem k přístupnosti pouhých PG-13.
Teď ale musí přijít další bohužel: Wilson jde ve své snaze o imitaci Michaela Baye příliš daleko, takže je střih často tak kulometný, až kazí zážitek z filmu a neumožňuje divákovi vidět, co vlastně kdo komu právě ve které akční scéně dělá (a samozřejmě to jistě dělal také proto, aby film mohl být laciný a nemuselo být hodně vidět).
A konečně: Obávám se, že Vin Diesel už není cool. Snaží se pořád o tentýž výraz a herecký výkon jako před 20 lety a dneska, ve věku 52 let, už to nefunguje. Citelně by to chtělo přeladit se do nějaké trochu jiné podoby, ale Diesel toho není schopen a - co je horší - chybí mu jakýkoliv nadhled. Kdyby tutéž roli hrál Dwayne Johnson (nebo aspoň Bill Goldberg), jsem si skoro jist, že by výsledných 110 minut bylo výrazně zábavnějších.
Takhle jde bohužel jen o ne zcela vydařenou kopii ve stylu Hobbse a Shawa (což je aktuálně etalon zábavné filmové akční blbosti). Bloodshot především způsobil, že budu sledovat Davida S.F. Wilsona a těšit se, co dalšího z něj vypadne. A doufat, že s tím nebude mít nic společného Jeff Wadlow.