Recenze: Neviditelný - slabší náhrada za původně plánovaný velkofilm s Johnnym Deppem

Mno, zmiňme snad jen to, že ex-přítel byl expertem na optiku, měl ve sklepě svého domu laboratoř s divnými skafandry, a film se jmenuje Neviditelný...

Leigh Whannell umí natáčet slušné filmečky za málo peněz (viz nedávný Upgrade) a proto mu Universal dovolil, aby rebootoval jejich Neviditelného s Johnnym Deppem ještě předtím, než tento film vznikl (což je pravděpodobně nějaký rekord). Místo velkofilmu s megahvězdou tedy vznikl minifilmeček s rozpočtem menším než 10 milionů dolarů. Což nemusí být nutně na závadu.

Neviditelný se ani trochu nesnaží ohromit diváka nějakými triky / akčními scénami. Má to být horor / psychologický thriller a v některých ohledech se mu to docela slušně daří. Kameraman má docela originální nápady, spočívající například v tom, že záběry vzbuzují očekávání, že se v některém koutě místnosti najednou něco stane - ale většinou se nic nestane a začne to být poněkud nudné.

Ovšem za tu nudu nemůže ani tak Whannell - režisér jako Whannell - scenárista. Uvědomme si znovu, že film je nízkorozpočtový a poměrně dlouhý, takže v něm nejsou žádné vizuálně úžasné scény a divák má spoustu času přemýšlet o tom, proč jeho postavy dělají to, co dělají.

A není to příliš uspokojující pomyšlení. Značná část filmu se točí kolem toho, že neviditelný ex-partner Cecilii terorizuje a snaží se vše narafičit tak, aby to vypadalo, že ona je blázen a případně se doopravdy zbláznila. A metody, které k tomu používá jsou značně pochybné / neefektivní a Cecilia neudělá žádnou z věcí, která by jí pomohla dokázat těm kolem ní, že není magor a něco objektivně není v pořádku. Například má Cecilia několik dní času, aby svému kamarádovi řekla: "Jsi policajt, tak si zjisti u mobilního operátora, že telefonní číslo XYZ bylo aktivní několik týdnů po údajné smrti jeho majitele a ten telefon se nacházel poblíž domu, kde jsem zrovna byla já." Například.

Ve výpravnějším filmu nebo ve filmu s rychlejším tempem by divák o takových drobnostech nepřemýšlel, ale při Neviditelném je na to spousta času. Nestačí, že jsou jednotlivé scény nápaditě natočené a že herci nejsou špatní. Mělo by také dávat smysl, proč přesně kdo dělá to, co právě dělá, a proč je hlavní hrdinka občas bezmocná troska a o pár vteřin později dokonale zrealizuje nějaký velmi složitý plán pomsty, díky kterému začne trochu dávat smysl něco, co o hodinu předtím nedávalo smysl vůbec. Ale pořád nechápu, jak a proč ten pes přežil několik týdnů v tom domě...

Neviditelný je zajímavý především tím, jak a proč vznikl. Universal má téměř jisté, že na něm slušně vydělá a že se za pár dní může začít s natáčením Neviditelné ženy. Není to debilní film, není to trapný film, a jako žánrová jednohubka je naprosto přijatelný. Je to film, který měl potenciál a obávám se, že ten potenciál nebyl dostatečně vytěžen pouze kvůli tomu, že si Whanell nedal víc práce se scénářem, což je opravdu škoda.

Hodnocení: 60%