Recenze: Párty Hárd aneb Když nejlepší komedii od Okresního přeboru natočí Řezník

Především je důležité upozornit, že tento 60minutový film není uváděn v normálních kinech a pokud ho chcete legálně vidět, musíte si zjistit, kde ho budou kdy promítat. Což je škoda, protože je to s přehledem nejlepší česká komedie od Okresního přeboru (2012). Nebo, přesněji řečeno, od roku 2012 jsem se u žádné české komedie tolik nesmál na patřičných místech.

Chce to ale několik varování. Párty Hárd napsal a režíroval Martin Pohl (narozen 1986), známější pod uměleckým pseudonymem Řezník svými horrorcore rapovými alby a videoklipy, které nejsou pro každého (mírně NSFW příklad, hodně NSFW příklad).

A film podle toho vypadá. Je extrémně vulgární v dialozích i obraze. Nebudu vyjmenovávat, ale dočkáme se i obnažených dámských ňader, pánských penisů, vyměšování a detailního vymačkávání beďarů. A nikdo nikoho neosloví jinak než "kundo" nebo "mrdko".

To samo o sobě není ve světovém měřítku nic unikátního a i v našich kinech jsme viděli dost podobného materiálu. Unikátní je skutečnost, že je to české a že je to vtipné. A není to vtipné tím, že je to sprosté. Je to vtipné díky scénáři, režii i hereckým výkonům. Že je to sprosté, to je jen bonus. Podobně jako třeba u Diktátora.

Příklad: Aby kluci měli na párty pořádnou zábavu, samozřejmě potřebují pervitin. Takže samozřejmě zajdou za tlustým cikánem, který ho umí vařit. Tlustý cikán (sorry, není to Rom, je to cikán) ovšem nemá potřebné nádobíčko. Tak ho naši tři hrdinové navléknou do bílého pláště a vezmou ho do své školy na hodinu chemie, kde ho před krátkozrákým senilním chemikářem vydávají za studenta. A dále to graduje, cikán je v hodině chemie nejlepším studentem, omylem přiotráví spolužáka pervitinem a pak je vyslán na chemickou olympiádu. Tedy přesto, že jde o fekální teenage komedii, i vedlejší postavy mají aspoň náznak dějových oblouků a smyslu svého chování (které by samozřejmě nedávalo smysl v reálném světě, ale dává smysl v tomto filmu). A scénář je příjemně nepředvídatelný, aniž by působil jako naprosto náhodný slepenec scének (k párty nakonec dojde, ale je to úplně jiná párty, než hoši očekávali, protože podcenili hashtagy na Facebooku).

Může to znít jako zcela základní věci, ale bohužel to jsou zcela základní věci, které většině českých filmů zcela chybí.

Herci pro mě byli neznámí, ale jde o překvapivě dobře vybrané typy. Například různí feťáci, somráci, fekální devianti a jiné divné existence nejen patřičně vizuálně vypadají, ale současně docela dobře hrají.

Párty Hárd je poloamatérský počin s nulový rozpočtem, takže je nedostatek peněz doháněn zběsilou kamerou, soundtrackem a epileptickým střihem, což víceméně funguje tak, jak má. Největšími záhadami pro mě zůstává, proč tento film není možné vidět oficiálně někde online (klidně i za pár peněz) a proč ho Pohl neprodloužil o 20 minut a nepokusil se ho jako celovečerní nabídnout nějaké distribuční společnosti k uvedení do normálních kin. Měli jsme možnost v nich vidět stejně nechutné a mnohem míně vtipné počiny.

A největší objektivní chybou filmu je to, že nemá dostatečně dlouhé "chechtací pauzy", takže v hlasitém smíchu obecenstva zaniknou další potenciálně vtipné hlášky.

Hodnocení: 80%

Vaše hvězda nemá tvář! Poznáte film?