Recenze #2: Je nový Zombieland ránou jistoty, nebo spíše zoufalství?

Tallahassee (Woody Harrelson), Columbus (Jesse Eisenberg), Wichita (Emma Stone) a Little Rock (Abigail Breslin) se nastěhují do dávno opuštěného Bílého domu. Po nějaké době společného soužití Little Rock uteče s mladým hudebníkem do jakési volnomyšlenkářské komunity zvané Babylón. Zbylá trojice se ji vydává zachránit. Situaci ještě zkomplikuje fakt, že se Wichita rozejde s Columbusem a ten se nedlouho poté zaplete s nepříliš inteligentní blondýnou Madison (Zoey Deutch)...

Přiznám se, že z prvního Zombielandu (zrežírovaným rovněž Rubenem Fleischerem), byť se mi ve své době líbil, si dnes kromě scény s Billem Murraym už skoro nic konkrétního nevybavím. O to víc jsem považoval nápad na pokračování po tolika letech za ne zrovna šťastný a smysluplný. Ale evidentně jsem se zase jednou spletl. A tentokrát jsem za to moc rád!

Na ploše pouhých 97 minut totiž není snad jediná scéna, z níž by alespoň trochu nesálalo tvůrčí nadšení, které se kromě báječně uvolněných herců projevuje zejména skrze přemíru nejrůznějších nápadů (vizuálních, verbálních, dějových atd.). A platí to i pro úvodní logo Columbia Pictures a potitulkové scény.

Ještě více než v případě prvního dílu je tu patrné, že téma zombie apokalypsy je zde pouhým příběhovým rámcem, který slouží jen jako atraktivní pozadí pro švihlé komediální trampoty sympatické ústřední party. Skvělé ovšem je, že i těch pár akčně-hororových pasáží, které film nabízí, je velmi kvalitních. Kromě dravého tempa, přiměřeně šťavnaté brutality a cool záběrů ani jim naštěstí nechybí patřičný nadhled a vtip, takže ke zbytku filmu pasují zcela bez problémů.

Tím, co tvůrcům vychází nejvíce, jsou však břitké rychlé dialogy a úctyhodný nášup vkusných a trefných narážek nejen na popkulturu (hlavně fanoušci Terminátora a Elvise si přijdou na své), ale především na aktuální i dlouhodobé fenomény dnešní doby. Zombieland: Rána jistoty opravdu báječně a s velikou lehkostí rýpe do všeho možného od tupých povrchních barbín (viz nekonečně legrační Zoey Deutch), přes módní stravovací trendy (veganství, bio potraviny) až po pozérské bohémské písničkáře a levicové aktivisty (voliči Miloše Zemana a Tomia Okamury by je jistě označili za 'sluníčkáře').

Občas také dojde i na dokonale absurdní, skoro až dadaistické poloparodické scény. Nejzářnějším příkladem je gag spočívající v identitě postav Lukea Wilsona a jeho sidekicka. Tahle epizodka skoro jako by vypadla z nějaké velmi zdařilé crazy komedie. A navíc je zakončena skvělou akční scénou, jíž dominuje parádní (zdánlivě bezestřihová) kamerová exhibice.

Zombieland: Rána jistoty je zkrátka velmi příjemné překvapení. Není výrazně jiný ani lepší, než jeho předchůdce, ale v žádném ohledu mu nedělá ostudu - naopak je jeho plnohodnotným následovníkem. V tuto chvíli ho dokonce řadím mezi nejzábavnější a nejvtipnější letošní mainstreamové snímky, které jsem viděl. A kdybych ho měl z nějakého důvodu vidět znovu třeba hned zítra, asi bych se tomu vůbec nebránil.

Hodnocení: 75 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE

Půjdete na Zombieland 2 do kina? Dejte nám vědět v diskuzi.