Recenze: Parazit – Je vítěz Oscarů skutečně taková pecka?

Parazit je příběhem chudé, ale velmi vychytralé podvodnické čtyřčlenné rodiny, které se zásluhou rafinovaných lstí podaří postupně kompletně infiltrovat (jakožto zaměstnanci) do rodiny bohatého podnikatele. Když už se jí to konečně definitivně povede, stane se něco, s čím nepočítali a celý jejich plán je tak zásadně ohrožen…

O Parazitovi není úplně snadné psát, aby se podařilo film co nejlépe vystihnout a současně vyzradit co nejméně z jeho originálního a nápaditého děje. A není zrovna lehké ho ani k něčemu připodobnit, neboť jeho atmosféra rozhodně není po celou dobu totožná. A aby toho nebylo málo – není ani typem snímku s velkou pointou, jež převrací předchozí děj zcela naruby (Šestý smysl, Klub rváčů apod.).

Bongův nejnovější počin je bezpochyby velmi pozoruhodným scenáristickým konstruktem, jenž má mnoho silných stránek. Především však samotnou zápletku, která kromě prokreslených postav boduje hlavně zvraty, z nichž některé je předem téměř nemožné odhadnout, aniž by byly vyloženě surreálné či v reálném světě nemožné. Parazit je ledacos, ale rozhodně není sci-fi nebo fantasy. A i když se v něm chvílemi dějí (eufemisticky řečeno) ‚nepříliš běžné‘ věci, naprostá většina z nich není nikterak nepochopitelná.

Na tomto promyšleném a vrstevnatém scenáristickém základu dnes již filmařsky velmi zkušený Bong sebejistě pozvolna buduje, mění a náramně graduje atmosféru – a to až do strhujícího a skutečně ostrého finále. Parazit je celkově takové hodně svérázné žonglování se žánry. Milou podvodnickou komedií a rodinným melodramatem počínaje a - něčím o dost jiným konče…

Výsledek také může snadno působit dojmem dvou odlišných filmů se stejným dějovým základem a postavami, ale z hlediska elementární logiky (vývoje událostí, motivací či důsledků rozehraných motivů) film ve všem podstatném dává smysl a vytýkat mu stylovou nesoudržnost by proto nebylo moc fér.

Rozhodně se tedy jedná o kvalitní a na festivalech zaslouženě oceňované dílo, které dokáže až obdivuhodně snadno vyvolat široké spektrum emocí (od smíchu až po děs) a dokonce i zájem se trochu zamyslet. Zejména nad sociálním sdělením, které je až na jednu výjimku chytře umístěné mezi řádky a ze snímku naštěstí nijak okázale neční. Bez ohledu na subjektivní hodnocení je Parazit každopádně jedním z nejzajímavějších a nejvýraznějších letošních filmů, které byly zatím v našich kinech k vidění.

Hodnocení: 80%