Další zjevná souvislost spočívá v tom, že v obou případech jde o životopisy slavných britských muzikantů, které nezabírají celé období jejich života. Rocketman končí pravděpodobně někdy v polovině 80. let. Píšu "pravděpodobně", protože to ve filmu není přesně řečeno a je to záměr. Což je věc, kterou se Rocketman od Bohemian Rhapsody zásadně liší a důvod, proč se mi Rocketman líbil podstatně víc.
Rocketman je totiž "zarámován" vyprávěním Eltona Johna v protialkoholní léčebně a 95 procent filmu tudíž jsou subjektivní útržkovité vzpomínky toho, jak si Elton vybavuje vlastní život a jaké náhodné věci se mu při tom honí hlavou. Nikoliv realistické zobrazení toho života.
To dává filmařům úžasnou volnost oprostit se od reality a mixovat hudbu i vizuály téměř jakýmkoliv způsobem. Mohou skákat časem vpřed a vzad jak se jim zachce. Kdykoliv může zaznít jakákoliv písnička (bez ohledu na to, zda už byla složena v roce, ve kterém se právě nacházíme). Postavy se mohou chovat naprosto nerealisticky a absurdně (včetně toho, že začnou najednou zpívat nebo tančit), protože sledujeme něčí subjektivní, značně ironické vyprávění. Je to velice, velice osvěžující a následně vůbec nevadí třeba to, že Eltonovu matku hraje Bryce Dallas Howardová, která je jen o 9 let starší než Taron Egerton.
A je to všechno velice nápadité a výborně řemeslně zpracované. Mnoho písniček má zcela nové adaptace a zpívá je vícero různých postav, nikoliv jen Elton, což jim často dává úplně nový význam (podobně jako ve filmech Moulin Rouge nabo Across the Universe). Hojně je používáno digitálních triků, takže postavy například různě létají, kamera provádí věci, které ve skutečnosti provádět nemůže, a Egerton je digitálně vložen do autentického 35 let starého Eltonova videoklipu.
Trailer:
U Tarona Egertona (Kingsman) je zapotřebí se zastavit déle, protože jeho výkon je úžasný. Nesnaží se imitovat Eltonův fyzický vzhled. Vystačí si s ošacením, brýlemi, podobně plešatějící hlavou a extravagantním vystupováním. Všechny Eltonovy party zpívá on sám, zpívá je skvěle a opět: Nesnaží se imitovat Eltonův hlas. Působilo to na mě mnohem lépe a přirozeněji než imitátorská snaha v Bohemian Rhapsody.
Film koprodukoval Matthew Vaughn (Kingsman, Hvězdný prach) a projevuje se to na jeho dravosti, tempu a v neposlední řadě nepřístupnosti (je v něm hodně drog, nadávek a dost explicitní gay sex).
Jaká jsou negativa? Inu, Elton John stále žije a je koproducentem tohoto filmu. Tudíž je zřejmé, že všechno, co vidíme na plátně, musel on nějakým způsobem schválit, a že se "jde na dřeň" jen tak hluboko, jak Elton dovolil. Ale dovolil překvapivě dost. Na konci se ovšem dočkáme vysvětlujících titulků o tom, co Elton dělal posledních 30 let (o čemž ve filmu nic není), a informace o jeho dnešním životě a nadaci proti AIDS není něco, co by se do tohoto filmu příliš hodilo. Není to film o Eltonu Johnovi, ale o extrémně subjektivní skorofantasy o první polovině jeho života.
A největší problém, který jsem s tímto filmem měl, je také extrémně subjektivní: Hudba Eltona Johna je mi totiž téměř úplně volná a jsou možná jen 2-3 písničky, které se mi od něj líbí a jsem ochoten je opakovaně poslouchat (a téměř bez výjimky se mi písničky v tomto filmu líbily víc než původní Eltonovy verze). Je mi líto, že podobným způsobem nebyla natočena Bohemian Rhapsody. Nebo film o Yello, o Alexandru Bardovi nebo o Laibachu...
P.S: Film má vynikající české titulky (Petr Putna), které nejenže správně překládají ty písničky, u kterých je to potřeba, ale ještě se rýmují lépe, než lecjaký oficiální dabing drahého Disney filmu.
P.P.S: Zajímalo by mě, jestli obsazení Egertona do hlavní role souvisí s tím, že zpíval "I'm Still Standing" už jako gorila (to spíš ne) a loni hrál po boku Eltona Johna ve druhém Kingsmanovi (to spíš ano).