Retro recenze: Miss Hanoi - může vietnamská komunita zažehnat krizi českého filmu?

Český film se trápí. Mainstream se topí v laciných romantických komediích, které se zoufale snaží přiblížit západním vzorům, aniž by na to měly dostatečný rozpočet či žánrově zkušené tvůrce. Artové filmy zase neustále omílají ty stejné problémy lidí z okraje společnosti. O historických freskách bez osobitého podpisu nebo snahy přinést "něco navíc" lepší ani nemluvit. Jistě, vznikají i kvalitní snímky. Problém je ale v tom, že se neustále opakují témata, zápletky, prostředí a ostatně i herci v hlavních rolích.

Miss Hanoi je proto z logiky věci ve výhodě. Nejenže se věnuje komunitě, která je u nás herecky zastoupena pouhými pár lidmi a tudíž musí vsadit na nové tváře, ale současně se vrhá do světa, jaký není českým divákům příliš známý (navzdory tomu, že jim "bydlí v sousedství"). Bylo samozřejmě otázkou, jak tvůrci téma využijí. A jakkoli je Miss Hanoi kvalitativně rozpolcená, nedělá českému filmu a ani vietnamské komunitě ostudu.

Začnu tím, co nefunguje. Akční scény se snaží nedostatek prostředků a natáčecích dní maskovat extrémně roztřesenou kamerou. Marně. Jsou bídné, ale naštěstí jich není moc. David Novotný je nucený pronášet rádoby cool hlášky, které by možná prošly u kolegů v amerických filmech, ale v českém podání působí toporně a nechtěně úsměvně (ale to není chyba Novotného, který odvádí přesně to, co od něj scénář vyžaduje). A detektivní část? Není vyloženě hloupá, ale o nějakém promyšleném vyšetřování nemůže být taky řeč. Komplikovanost a postupné odkrývání případu si v ničem nezadá se standardní televizní kriminálkou, jakých naše televize chrlí bezpočet.

ALE zachycení vietnamské komunity je intenzivní. Zdeněk Viktora (režie a scénář) natáčel na autentických místech s autentickými lidmi a je to sakra znát. Kouzlo skutečnosti se vytrácí jen v momentech, kdy vietnamští herci mluví česky, jde ale naštěstí o pouhé ostrůvky. Většinou času nám filmaři opravdu umožňují naplno se nořit do světa českých Vietnamců, v němž je rodina na prvním místě, hraje se o čest a kde není prostor pro výmluvy. Veliká škoda, že není samotné vyšetřování potlačené a příběh se nesoustředí výhradě na idealistickou "žlutou" policistku, která chce na jedné straně, aby ji chlapci v bleděmodrém brali vážně a současně musí ctít pravidla svých lidí (nebo by minimálně měla, ale přirozeně ji to zvolená práce ne vždy umožňuje).

Ve filmu ve výsledku nejde ani tak o střet kultur. Jistě, Novotného rasista občas vyvolá tření, ale to je vedlejší. Jde hlavně o hodnoty. Jde o to, na jakou stranu se, stojící tváří v tvář těžkému rozhodnutí, postavíme. Ve svém emocionálním finále, které je současně nejsilnějším momentem filmu, Miss Hanoi tíhou morálního rozhodnutí "práce versus rodina" téměř připomíná hongkongskou akční školu, kde se podobná dilemata řešila hlavně v osmdesátých a devadesátých letech. A věřte mi, že to myslím jako pochvalu. Nemalou zásluhu na tom má výborná Ha Thanh Špetlíková v hlavní roli.

Zdeněk Viktora, pro něhož jde teprve o druhý režijní počin, má před sebou ještě kus práce. Jakmile Miss Hanoi opustí "exotický prostor", stává se tuctovou kriminálkou s televizním vizuálem. Nejde ale naštěstí o časově ani dějově dominantní prvek. A zbytek je velmi dobrý, chvílemi až vynikající.

Hodnocení: 65%