49%
Temné hlubiny
- Akční
V hlavní roli je stále ještě sexy a v super formě Jean-Claude Van Damme, který neztratil nic ze své baletní elegance ani specifického hereckého stylu. Jean-Claude se v roli tajemného Wheelera probere v nějaké temné kobce, neví, jak se tam dostal, proč tam je, nebo kde je. Jediným dalším člověkem, s kterým Wheeler může skrze zeď sousední cely komunikovat, je Marco (Dolph Lundgren). Ten sice také neví, proč je chudinka Jean-Claude tam, kde je, ale ví aspoň zhruba, kde se oba nalézají a co je tam čeká. Nic pěkného, samozřejmě.
Vyjde najevo, že jsou oba vězněni na jakési podivně luxusní ponorce. Luxusní, protože má stropy skoro 4 metry vysoko v jakékoliv místnosti, do které se kamera podívá. A tahle ponorka je plovoucím, tajným a americkou vládou podporovaným vězením pro ty nejnebezpečnější kriminálníky. Ano, člověk se už v této chvíli může zasmát s vědomím, že takový druh zábavy bude pokračovat.
K Jean-Claudovi se záhy připojí slečna s makeupem a projevem odkvétající pornoherečky (Jasmine Waltz) a hereckými kvalitami jen mírně tento obor převyšující. A společně pak bojují proti zlému nepříteli. Kdo je zlý nepřítel a proč, není moc jasné, ale to je fuk. Samozřejmě že v Black Water jde o flash disk, na kterém je seznam veledůležitých aktivačních kódů (tentokrát ne na atomovky, ale na spící agenty, nicméně všichni ve filmu se tváří jako kdyby to byly atomovky), chudák Jean-Claude je obviněn z velezrady, konspirace proti USA, CIA, FBI a pravděpodobně celému světomíru. Nám ale stačí jediný pohled do nevinných očí tohoto zraněného belgického srnce a víme, že ON by NIC z toho NEUDĚLAL a je nutné mu fandit.
Což není nikterak těžké, protože JCVD je sympaťák, navíc gentleman, který nezabíjí, pokud nemusí, a také hned na začátku filmu projeví smysl pro humor a ukáže city, takže je jasné, že je to prostě klaďas každým coulem. Lundgren se ve filmu objeví pouze asi v pětině scén a je to škoda, protože právě scény, kdy jsou na plátně s JCVD společně, patří rozhodně k těm nejlepším. Ale je jich opravdu málo.
Akční scény jsou více než béčkové, člověk musí aktivně filmu nadržovat, aby ho neštvalo, jak jsou některé okamžiky špatně sestříhané či choreograficky nezvládnuté, opakovaně totiž vidíme, jak někdo někde trpělivě čeká až na něj přijde řada vystřelit nebo nějak zareagovat, byť je tváří tvář otevřenému nebezpečí a má v rukách funkční samopal nebo nůž. Ale ještě na něj holt nedošlo, takže někde stojí a "čumí", většinou jen proto, aby pak střílel z dvou metrů mimo tělo toho, na koho střílí, nebo tak, že mu to nijak neublíží a pak poslušně "chcípl". Diváci zhýčkaní skvělou akcí třeba z Johna Wicka (2014) nebo Zkratu (2011) s ženou v centru dění budou zhnuseni, ale pokud se přes tento aspekt, pornoherečku a ty vysoké studiové stropy dokážete přenést, je velmi jednoduché si snímek užít.
Black Water: Trailer
Black Water se až na několik málo scén na začátku filmu, objasňujících postavu JCVD, vlastně z ponorky ven neposune a sledujeme tak, jak je tahle podvodní věznice ohromná, spletitá, nehlídaná a špatně zabezpečená. Ale to všechno vlastně může přispět k celkové úrovni zábavy. Zvláště když k tomu přidáte, že proti JCVD vystupuje Patrick Kilpatrick, který si hraní s JCVD zopakoval po filmu Příkaz k popravě (1990) a na kterého se v rolích agentů, policajtů a různých tvrdých chlapů kouká jako tradičně dobře. A po boku mu stojí/skáče ještě Al Sapienza (Dům z karet, Rodina Sopránů), který má detektivů, agentů i mafiánů pod svou hereckou kapotou také dost, takže ví, jak na to. A pak už stačí, abyste pocítili trochu té nostalgické radosti ze sledování dvou legend akčních filmů na plátně, a voilà, je z toho najednou velmi koukatelný zážitek.
Co se mi na filmu nelíbilo? Že akčních scén bylo málo a nebyly nijak dobré. Že film moc nedával smysl. Způsob předávání flashek, dále fakt, že takový seznam existuje v dnešní době na nějakém nezabezpečeném externím nosiči, fakt, že zjevně nelze "změnit kódy", pokud došlo k jejich odcizení, fakt, že kódy na aktivaci spících agentů jsou tak cenné a nebezpečné. Celý nápad obřího vězení plovoucího pod vodou, kde jsou lidé ROKY, navíc to jsou velmi nebezpeční jedinci, a přesto je ponorka naprosto nedostatečně zabezpečená, způsob úniku z ní i boj na ní. Prostě nesmí se nad tím vším vůbec přemýšlet. Ale budiž filmu ke cti, že to po vás opravdu nechce.
Co se mi na filmu líbilo? Filmově: napínavý začátek, JCVD a Lundgren, jedna pěkná scéna na kapitánském můstku. Docela dobrá kamera. Zábavností: všechno ostatní. Je to o trochu víc "debilní" než nedávné Přání smrti (2018) s Brucem Willisem, ale je to o to víc zábavné. Například nemožně zrežírovaná scéna JCVD trpícího u auta, tam opravdu garantuju, že se budete smát, ačkoliv to debutující režisér Pasha Patriki určitě nezamýšlel. Dost se mi na filmu líbil konec,
(který, kdyby se snímku komerčně zadařilo, slibuje pokračování, a já se první hlásím do fanklubu a hrozně ho chci vidět, tahle trojice prosazovačů dobra by mohla být opravdu hodně humorutvorná)
který mi ladil přesně do té Miami Vice nálady, co měl film podle mě vzbudit, a pokud neměl, tak stejně vzbudil. A ničemu to nevadí, naopak to možná celému filmu dost pomáhá, když ho člověk bere jako reminiscenci na minulé dekády.
Pro koho film je? Pro fanoušky JCVD a Lundgrena, samozřejmě. Pro fanoušky béček a céček z devadesátých let. Pro lidi, kteří hledají akční oddychovku na jeden večer a chtějí se u ní zasmát. A že je tam čemu se smát. Tak na co ještě čekáte? Jděte do toho.
Hodnocení: 47%
Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE
