Recenze: Muž, který zabil Dona Quijota? Terry Gilliam!

Terry Gilliam se snažil tento film natočit téměř 30 let s asi půl tuctem různých slavných herců v roli Dona Quijota. V roce 2002 byl do kin (včetně těch našich) uveden dokument Ztracen v La Mancha (ZVLM), který vypráví o jednom z Gilliamových neúspěšných pokusů film natočit, a rozhodně byste ho měli vidět předtím, než půjdete na Muže, který zabil Dona Quijota (MKZDQ). A to z vícero důvodů.

Především vám ZVLM pomůže udělat si obrázek o tom, jak důležitým osobním projektem MKZDQ pro Gilliama byl, a co všechno byl ochoten udělat pro to, aby ho za každou cenu nějak natočil. Pochopíte, že byl kvůli tomu ochoten extrémně riskovat a dělat mnoho nepříjemných kompromisů.

Za druhé zjistíte, jak se film v průběhu let měnil, jaké hlavní motivy v něm zůstaly a jaké zmizely, nebo byly změněny, protože na ně nebyly peníze (ve 20 let staré verzi se například cestovalo časem, v této nikoliv).

A za třetí pak lépe pochopíte některé vtipy a narážky v MKZDQ, neboť Gilliam v tomto filmu záměrně odkazuje na věci, které se reálně děly při natáčení téměř před 20 lety a které jsou zdokumentovány ve ZVLM!

Pointa MKZDQ je jasná z traileru a dvojnásob jasná, pokud jste viděli ostatní Gilliamovy filmy: "Bláznovství je super, i vy potřebujete před ošklivým současným korporátním světem utéct do světa šílenství, mimo realitu." Natočil to dříve už nejednou, bylo to dost originální v 80. letech (Brazil, Baron Prášil), ale rozhodně to není originální dnes.

A bohužel, Gilliam nedokázal filmu dát nic pořádného "navíc", co by jeho základní příběhovou kostru nějak ozvláštnilo. Samozřejmě se dočkáme okamžiků, kdy Toby různě halucinuje nebo sní a realita se různě prolíná s jeho vizemi. Tyto scény jsou podle očekávání absurdní a nesmyslné. Problém je ale v tom, že scény, které se mají odehrávat ve stoprocentně reálné realitě (a mají být v kontrastu s oněmi vizemi) jsou také zcela nesmyslné, náhodné a všichni se v nich chovají naprosto retardovaně, aby hlavní story mohla pokračovat podle Gilliamovy představy a nemohla skončit dřív.

Přestože by film chtěl být gejzírem fantazie a nápaditosti, téměř všechny jeho postavy jsou snadno zaškatulkované jednoduché figurky (včetně dvou ženských protagonistek, které měly zřejmě být v nějakém vzájemném protikladu, ale obě jsou nezajímavé nadržené nány).

Neříkám, že film občas nemá originální zábavný nápad (např. způsob, jakým je vyřešeno, že se celý odehrává ve Španělsku a tudíž by většina postav v něm měla logicky mluvit španělsky), ale jde spíš o velmi řídce roztroušená zrníčka. Naopak mnohé scény selhávají naprosto spektakulárním způsobem a jsou nefungující od začátku do konce. Je zřejmé, že se muselo hodně šetřit a improvizovat, protože mnohé střihy jsou hodně podezřelé, jako kdyby se dodatečně musel zachraňovat nedostatek natočeného materiálu.

A většina filmu vypadá značně nevýpravně a lacině. Gilliam si zjevně ušetřil většinu rozpočtu pro závěrečnou scénu maškarního bálu, ale zde se opět projevuje jeho typická neekonomičnost, kdy značnou část úžasných kostýmů a rekvizit vidíme jen na zlomek sekundy, aniž bychom si je mohli slušně vychutnat. (Například ta stylizovaná bomba s křídly, která je na pár sekund vidět v pozadí jednoho záběru v zámku, aniž by měla jakýkoliv význam pro děj a aniž by se o ní jakákoliv postava zmínila.)

MKZDQ je bohužel pokusem o fantasmagorický film, kterému chybí dostatečný rozpočet i dostatečné množství fantazie. A dokonce to vypadá, jako by Gilliam netušil, jaké filmy dnes vznikají, a zastydl někde v 80., maximálně 90. letech. Dost dlouho jsem si myslel, že se film odehrává někdy v minulosti, ale pak jedna z postav letmo zmínila Donalda Trumpa...

Relativně slušných 50 procent mu dávám pouze proto, že je to zajímavý studijní materiál na téma "jaké ovoce může přinést třicetiletá obsesivní touha jednoho unikátního muže". Neboť Terry Gilliam je bezpochyby mužem, který zabil Muže, který zabil Dona Quijota.

Hodnocení: 50%